Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti ESCAN Treuunternehmen reg., sídlem Pflugstrasse 7, Vaduz, Lichtenštejnské knížectví, zastoupené Mgr. Tomášem Davidem, advokátem, sídlem Na Perštýně 362/2, Praha 1, proti zásahu Obvodního soudu pro Prahu 4 spočívajícím v tom, že "soud dne 21. 5. 2025 v rámci ústního jednání ve věci sp. zn. 67 EXE 1682/2021 nerozhodl o nepřipuštění účasti zástupce stěžovatele na tomto jednání", za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá, aby Ústavní soud nálezem rozhodl, že Obvodní soud pro Prahu 4 ("exekuční soud") v záhlaví specifikovaným zásahem porušil její základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Dne 14. 6. 2021 exekuční soud pověřil soudní exekutorku JUDr. Janu Tvrdkovou, Exekutorský úřad Praha 4, vedením exekuce na majetek povinné k uspokojení peněžité pohledávky ve výši 1 500 000 Kč s příslušenstvím.
3. Dne 21. 5. 2025 se před exekučním soudem konalo ústní jednání, jehož předmětem byl návrh povinné stěžovatelky na zastavení exekuce ze dne 9. 9. 2021, předložený soudním exekutorem dne 9. 5. 2024. Na uvedené jednání se dostavil pan Marek Otýpka se substituční plnou mocí udělenou mu obecným zmocněncem povinné stěžovatelky Tomášem Zachem LL.M. Exekuční soud při jednání uvedl, že zastoupení obecným zmocněncem Markem Otýpkou se nepřipouští podle § 27 odst. 1 občanského soudního řádu (viz protokol o jednání ze dne 21. 5. 2025).
4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že exekuční soud bez dalšího odmítl účast pana Otýpky, aniž by o nepřipuštění zastoupení vydal usnesení. Byť se exekuční soud později snažil vysvětlit svůj postup v přípise ze dne 6. 6. 2025, exekuční soud měl podle stěžovatelky rozhodnout podle § 29 o. s. ř o tom, že konkrétní zástupce nemůže vystupovat před soudem. Nepřipuštění účasti zástupce tak proběhlo bez příslušného procesního rámce a znemožnilo stěžovatelce plnou účast na řízení; tímto opomenutím exekuční soud podle stěžovatelky zasáhl do jejího základního práva na spravedlivý proces.
5. Podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu platí, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že pravomoc Ústavního soudu přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky nemožnosti nápravy jiným způsobem [viz např. nález ze dne 20. 12. 2017 sp. zn. I. ÚS 3296/17
(N 238/87 SbNU 853)].
6. Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti pomíjí, že exekuční soud na ústním jednání dne 21. 5. 2025 jednání odročil na neurčito za účelem rozhodnutí o jejím návrhu na zastavení exekuce ze dne 9. 9. 2021. Jinými slovy, ve věci stěžovatelky - jejího návrhu na zastavení exekuce - dosud nebylo vydáno příslušné (konečné) rozhodnutí. Tvrzený zásah ze strany exekučního soudu tedy může být potenciálně napraven v dalších fázích řízení. Stěžovatelka může námitku procesní vady v podobě nepřipuštění dalšího obecného zmocněnce na jednání uplatnit v rámci opravných prostředků (respektive ústavní stížnosti) proti rozhodnutí exekučního soudu o jejím návrhu na zastavení řízení.
7. Ústavní soud z výše uvedených důvodů ústavní stížnost stěžovatelky odmítl jako návrh nepřípustný ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. července 2025
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj