Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké, soudců Jiřího Nykodýma a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti S. P., právně zastoupeného Mgr. Robertem Pelikánem, advokátem, se sídlem Lazarská 8, 120 00 Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 22 Co 2028/2007-300 ze dne 15. 11. 2007 a usnesení Nejvyššího soudu č. j 30 Cdo 1293/2008-322 ze dne 6. 5. 2009, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení, a 1) O. P. a 2) Pozemkového fondu České republiky, IČ: 45797072, se sídlem Husinecká 11a, 130 00 Praha 3 jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Stěžovatel tvrdil, že citovanými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho základního práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina"), protože obecné soudy odlišně od jeho přesvědčení posoudily pojem "zemědělská výroba" a nedostatečně zjistily skutkový stav nutný pro spravedlivé rozhodnutí.
4. Těžiště námitek uvedených v ústavní stížnosti tvoří jednak nesouhlas s interpretací pojmu "zemědělská výroba", kdy obecné soudy dovodily, že se jedná i o takovou péči, při níž nedochází k bezprostřednímu zvyšování kvality zemědělských pozemků, in concreto, že i mulčování (mulč znamená v podstatě pokryv povrchu půdy organickým materiálem, např. slámou, posekanou trávou, listím, kůrou, štěpkem, rostlinným odpadem, netkanou textilií nebo kobercem z přírodních materiálů) travních porostů, tj. jejich sešrotováním příslušným strojem a ponecháním vzniklé biomasy na pozemcích, příp. jejich spásání koňmi, je činnost subsumovatelná pod "přípravu pozemků, aby sloužily k provozu zemědělské výroby".
Druhou skupinu výtek tvořil protest proti zjištění vyšlého z výslechu svědka, manžela prvého vedlejšího účastníka řízení, jednatele a společníka v obchodní společnosti, jež si pozemky k zemědělské výrobě pronajal a v níž prvý vedlejší účastník získal obchodní podíl, zda a že skutečně "probíhala sklizeň sena".
5. Ústavní soud si k ústavní stížnosti vyžádal vyjádření účastníků řízení.
6. Krajský soud v Českých Budějovicích odkázal na své rozhodnutí zdůrazniv, že odůvodnil, proč některé stěžovatelem navržené důkazy (např. znaleckým posudkem, zda mulčování zhodnocuje či nikoli zemědělskou kvalitu pozemku) jako nadbytečné neprováděl. Navrhl zamítnutí ústavní stížnosti a vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
7. Nejvyšší soud plně odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a vyjádřil přesvědčení, že do základních práv stěžovatele nezasáhl; rovněž vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
8. Ústavní soud nezasílal stěžovateli předmětná vyjádření k replice, neboť je zřejmé, že se v nich nade vší pochybnost neuvádí nic nového, a to ani z hlediska odezvy na ústavněprávní argumentaci vyjádřenou v ústavní stížnosti; ve vyjádřeních tak není ničeho, co by stěžovatel již z dřívějších rozhodnutí soudů neznal, resp. co by mohlo být předmětem stěžovatelovy reakce (repliky).
15. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. září 2010
Dagmar Lastovecká předsedkyně senátu