Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 1861/22

ze dne 2022-11-23
ECLI:CZ:US:2022:2.US.1861.22.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Štarmana, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. dubna 2022 č. j. 55 Co 116/2022-678 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. února 2022 č. j. 68 EXE 1039/2012-670, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 11. 7. 2022, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva zaručená v čl. 3, čl. 10, čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod.

2. Dříve než lze přistoupit k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost nesplňuje zákonem stanovené podmínky řízení, stěžovatel zejména není zastoupen advokátem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud proto stěžovatele přípisem ze dne 15. 8. 2022 vyzval k odstranění vad ústavní stížnosti s tím, že nebudou-li vady odstraněny do 30 dnů od doručení tohoto přípisu, bude jeho návrh odmítnut. Výslovně byl stěžovatel poučen o způsobu, jakým si může zajistit advokátní zastoupení.

3. Žádostí ze dne 29. 9. 2022 požádal stěžovatel o prodloužení lhůty k odstranění vad svého podání. Ústavní soud této žádosti vyhověl a svým přípisem ze dne 5. 10. 2022 prodloužil lhůtu k odstranění vad stěžovatelova podání o dalších 30 dnů. Ačkoli lhůta k odstranění vad ústavní stížnost marně uplynula, stěžovatel do dnešního dne vytčené vady neodstranil.

4. Stěžovatel druhou žádostí ze dne 15. 11. 2022 požádal Ústavní soud o další prodloužení lhůty k odstranění vad podání. V této žádosti uvedl, že Česká advokátní komora mu opakovaně a neoprávněně odmítá určit advokáta pro řízení před Ústavním soudem. Proto podal dne 27. 12. 2021 proti České advokátní komoře žalobu, jíž však nebylo vyhověno. V současné době je v této věci vedeno řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 161/2022; stěžovatel proto žádá, aby mu lhůta k odstranění vad podání byla prodloužena do ukončení předmětného řízení a případného určení advokáta.

5. Ústavní soud konstatuje, že v pořadí druhou žádost stěžovatele o prodloužení lhůty nepovažuje za opodstatněnou. Ústavní soud již poskytl stěžovateli [nad rámec zákonné dvouměsíční lhůty (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu)] lhůtu 30 dnů k odstranění vad jeho ústavní stížnosti, kterou mu následně prodloužil o dalších 30 dnů, přestože stěžovatel (v první žádosti) neuvedl žádné důvody pro požadované prodloužení lhůty. Výslovně byl přitom upozorněn, že tato lhůta nebude dále prodlužována.

6. Není v této souvislosti relevantní obecné tvrzení stěžovatele, že mu Česká advokátní komora setrvale (ač neoprávněně) odmítá určit advokáta pro řízení před Ústavním soudem. Bez významu je rovněž skutečnost, že stěžovatel vede proti České advokátní komoře soudní řízení, které bylo zahájeno ještě před vydáním ústavní stížností napadených rozhodnutí, a které tak zjevně nesouvisí s nyní projednávanou věcí. Stěžovatel především Ústavnímu soudu nedoložil, a ani netvrdil, že o určení advokáta Českou advokátní komoru požádal i v nynější věci, případně nesdělil, jakým způsobem byla jeho žádost vyřízena.

Za této situace se nejeví důvodné lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti stěžovatele (jakož i celé řízení) dále prodlužovat. Ústavní soud nepřehlédl, že se stěžovatel na Ústavní soud opakovaně obrací s vadnými návrhy, ačkoli byl již několikrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem; Ústavní soud proto odmítl nedávné ústavní stížnosti stěžovatele pro vady, aniž ho vůbec vyzýval k odstranění vad podání (srov. usnesení ze dne 20.

9. 2022 sp. zn. IV. ÚS 2560/22 a usnesení ze dne 4. 10. 2022 sp. zn. III. ÚS 2435/22 ; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

7. Ústavní soud z výše uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. listopadu 2022

Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu