Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 1871/23

ze dne 2023-11-01
ECLI:CZ:US:2023:2.US.1871.23.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. K., zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3, proti výrokům I. a IV. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. 10. 2022 č. j. 14 Nc 1161/2019-859, doplňujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 10. 2022 č. j. 14 Nc 1161/2019-866, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 12. 2022 č. j. 14 Nc 1162/2019-884, částem výroků I. a II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2023 č. j. 15 Co 19/2023-946, 15 Co 20/2023, 15 Co 21/2023, jimiž byly potvrzeny výroky I. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, a o návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, nezletilé A. K. a J. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

Stěžovatelka se domnívá, že rozhodnutími označenými v záhlaví, resp. jejich částmi bylo zasaženo do práv garantovaných v čl. 10 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte. Domnívá se, že soudy nezohlednily nejlepší zájem dítěte, byly zaujaté proti stěžovatelce, svoje rozhodnutí dostatečně neodůvodnily a skutková zjištění jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Z těchto důvodů stěžovatelka požaduje zrušení napadených rozhodnutí, resp. jejich částí. Současně se domáhá odkladu jejich vykonatelnosti.

Stěžovatelka vznesla v ústavní stížnosti a doplnění podání celou řadu námitek, kterými zpochybňuje skutkové a právní závěry obecných soudů. Podstata těchto námitek však tkví v prostém nesouhlasu s obecnými soudy a v požadavku na prosazení vlastního, odlišného názoru. Tím se však u Ústavního soudu de facto domáhá dalšího instančního přezkumu, což je role, která mu, jak již bylo řečeno, nenáleží. Ústavní soud totiž není oprávněn posuzovat správnost závěrů obecných soudů nebo vhodnost jiných řešení v rovině podústavního práva, nýbrž pouze ústavnost napadených rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 11. 10. 2023 sp. zn. III. ÚS 2462/23 , a rozhodnutí v něm citovaná). Z ústavněprávního hlediska však napadeným rozhodnutím nelze nic vytknout. Závěry obecných soudů jsou srozumitelně a přesvědčivě odůvodněny a nevykazují známky svévole ani jiného kvalifikovaného excesu, který by odůvodňoval uplatnění kasační pravomoci Ústavního soudu.

Ústavní soud neshledal opodstatněnou námitku, že soudy nezohlednily nejlepší zájem dítěte. Z napadených rozhodnutí je zřejmé, že se touto otázkou zabývaly a svoje rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily (srov. bod 25 rozsudku obvodního soudu č. j. 14 Nc 1161/2019-859). Stejný závěr Ústavní soud učinil ve vztahu k tvrzení, že obecné soudy byly proti stěžovatelce zaujaté. Z napadených rozhodnutí takový exces není zřejmý, naopak městský soud mj. upozornil na nedostatky na straně otce, čemuž odpovídá změna výroku I.

prvoinstančního rozhodnutí v jeho neprospěch (srov. bod 23 a 24 napadeného rozsudku městského soudu). Ústavní soud se neztotožnil ani s námitkami proti skutkovým závěrům. Obecné soudy vycházely z bezprostředního kontaktu s účastníky a výsledků znaleckého zkoumání. Napadená rozhodnutí jsou v tomto ohledu řádně odůvodněna (srov. body 15 a 16 rozsudku obvodního soudu č. j. 14 Nc 1161/2019-859), a to včetně vypořádání stěžovatelčiných námitek (srov. bod 22 napadeného rozsudku městského soudu).

Na základě výše uvedeného Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Z týchž důvodů nevyhověl návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí odvolacího soudu, o němž s ohledem na přednostní projednání věci nerozhodoval samostatným usnesením.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. listopadu 2023

Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu