II.ÚS 200/96

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

II.ÚS 200/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 30.10.1996 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti A.P., t a k t o : Ú s t a v n í s t í ž n o s t se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1, písm. f), zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť stížnost je nepřípustná. Dne 22.7.1996 obdržel Ústavní soud ČR podání navrhovatelky A.P., zastoupené v době podání na základě plné moci advokátkou JUDr. E.N., které směřovalo proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30.4.1996 (na vyhotovení rozhodnutí chybně uvedeno 30.4.1995), sp. zn. 28 Ca 262/95, kterým bylo zamítnuto odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí O.ú. Č.B. pozemkového úřadu. Navrhovatelka spolu s ústavní stížnosti podala návrh na zrušení zák.č. 143/1947 Sb., podle čl. 87 odst.1 písm.a) Ústavy ČR a § 64 a násl.zák.č.182/1993 Sb. 1 II.ÚS 200/96

Ve svém návrhu uvedla, že dne 29.1.1993 uplatnila u O.ú. - pozemkového úřadu v L., nárok na vydání veškerého majetku patřícího "hlubocké větvi Sch.". Tento nárok byl postoupen O.ú. - pozemkovému úřadu v Č.B. Pozemkový úřad vydal rozhodnutí, ve kterém uvedl, že navrhovatelka není vlastníkem nemovitostí nárokovaných ve svém podání. Proti rozhodnutí tohoto okresního úřadu podala paní P. odvolání k Městskému soudu v Praze. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30.4.1996 potvrdil rozhodnutí O.ú. - pozemkového úřadu Č.B.

Ústavní soud si vyžádal od tehdejší právní zástupkyně navrhovatelky doplnění doložky nabytí právní moci na rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ve stanovené lhůtě sdělila právní zástupkyně soudci zpravodaji, že doložku právní moci v rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 28 Ca 262/95, nelze získat, neboť v doručování rozsudku došlo k některým nejasnostem. Soudce zpravodaj proto požádal Městský soud v Praze o sdělení, kdy předmětné rozhodnutí napadené stěžovatelkou nabylo právní moci. Dne 21.10.1996 obdržel Ústavní soud sdělení předsedkyně senátu Městského soudu v Praze JUDr.

E.P., že citovaný rozsudek dosud právní moci nenabyl, a to z důvodů různých překážek v doručování povinným osobám. Ve věci vystupuje v řízení celkem 157 povinných osob jako účastníků řízení, z nichž se některým doručit dosud nepodařilo a u jiných jsou závady v doručenkách, které soud v současné době odstraňuje. Dne 1.10.1996 předložila právní zástupkyně navrhovatelky na její výslovné přání doplnění ústavní stížnosti. Dne 11.10.1996 obdržel Ústavní soud sdělení právní zástupkyně JUDr. E.N., která informovala soud o skutečnosti, že ode dne 7.10.1996 již dále nezastupuje navrhovatelku v řízení před 2

II.ÚS 200/96

Ústavním soudem ve věci podané ústavní stížnosti. Na základě sdělení Městského soudu v Praze soudci zpravodaji nezbylo, než podanou ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout, neboť nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst.1 písm. a), odst.2 a 4, ve vztahu k § 75 odst.1 zák.č. 182/1993 Sb. Vzhledem k tomu, že spolu s ústavní stížností byl podán i návrh na zrušení zákona č. 143/1947 Sb., bylo tento návrh nutno rovněž odmítnout, neboť ve smyslu ust.

§ 64 odst.1 písm. d) zák.č. 182/1993 Sb. může podat tento návrh pouze ten, kdo podal ústavní stížnost splňující podmínky uvedené v zák.č.182/1993 Sb. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 30.10.1996 JUDr. Antonín Procházka

Soudce Ústavního soudu