Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 2063/23

ze dne 2023-08-17
ECLI:CZ:US:2023:2.US.2063.23.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GREENMAIL s.r.o., sídlem Borise Němcova 510/3, Praha, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, sídlem Koliště 55, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023 č. j. 28 Co 420/2022-87, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

Stěžovatelka je toho názoru, že napadené rozhodnutí bylo založeno na nesprávném postupu soudu, neboť její právní zástupce s předstihem před zahájením jednání v čase 9:10 hodin kontaktoval příslušnou pracovnici soudu se sdělením, že z důvodu komplikované dopravní situace dorazí na jednání přibližně s 15 minutovým zpožděním. Následně v čase 10:06 hodin byla pověřená pracovnice soudu opět kontaktována se sdělením, že právní zástupce stěžovatelky již parkuje a že se na jednání do 10 minut dostaví. O těchto telefonických hovorech byly pracovnicí soudu, paní Záhrubskou, učiněny úřední záznamy. Tyto však nebyly před jednáním soudu příslušnému senátu doručeny a tento tak ve věci rozhodoval, aniž by o nich byl spraven. Stěžovatel je toho názoru, že postupem soudu došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť v důsledku pochybení zaměstnankyně soudu mu byla odňata možnost jednat před soudem.

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V této souvislosti Ústavní soud poukazuje na to, že občanský soudní řád v § 229 a následujících upravuje jako opravný procesní prostředek žalobu pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo.

Podle § 229 odst. 3 o. s. ř., může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Právě takové námitky stěžovatelka uplatnila v podané ústavní stížnosti, když namítala vadný postup městského soudu v průběhu nařízeného jednání, v němž jí měla být odňata možnost jednat před soudem a bránit svá práva.

Z ústavní stížnosti nevyplývá, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost proti napadenému rozsudku Městského soudu v Praze podala, natož že by tento mimořádný opravný prostředek vyčerpala, tj. dosáhla rozhodnutí o něm (viz § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Podle Ústavního soudu jde přitom o procesní prostředek, který stěžovatelka má, resp. měla, v daném případě k ochraně svých práv k dispozici.

Tím, že stěžovatelka v předmětné věci žalobu pro zmatečnost nepodala a obrátila se přímo na Ústavní soud, nastala situace, kdy stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Vzhledem k řečenému Ústavní soud ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. srpna 2023

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj