Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Petra Manetha, MBA, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Fořtem, advokátem, sídlem Raisova 1381, Písek, proti sdělení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025, č. j. 13 Nc 7035/2025-140, a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 14. 7. 2025, č. j. 42 Nc 2001/2025-141, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníků řízení, a Tomáše Pokorného, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 23. 7. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti výše označenému sdělení Krajského soudu v Brně ("krajský soud") a výše označenému usnesení Okresního soudu Brno-venkov ("okresní soud").
2. Okresní soud nařídil usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. 42 Nc 2001/2025-10, předběžné opatření, proti kterému se stěžovatel bránil odvoláním. Stěžovatel následně požádal o osvobození od soudního poplatku. Jeho žádosti však okresní soud nevyhověl a žádost stěžovatele napadeným usnesením zamítl.
3. V mezidobí, po podání odvolání proti předběžnému opatření, vznesl stěžovatel námitku podjatosti proti soudkyni okresního soudu, která ve věci dosud rozhodovala. Uvedl přitom, že se obává pro něj nepříznivého rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro řízení. Okresní soud proto předložil spis krajskému soudu, aby o námitce podjatosti rozhodl. Krajský soud však napadeným sdělením (které stěžovatel považuje materiálně za rozhodnutí) vrátil spis zpět okresnímu soudu bez věcného vyřízení s tím, že nebyly splněny podmínky pro předložení spisu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Podle krajského soudu je námitka stěžovatele odvolacím důvodem, o její důvodnosti rozhoduje krajský soud v řízení o odvolání, nikoliv podle § 16 občanského soudního řádu. Proti napadenému sdělení krajského soudu podal stěžovatel - jak sám upozornil - vedle ústavní stížnosti rovněž dovolání.
4. Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně práva poskytuje (viz § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), a to včetně mimořádného opravného prostředku. Ústavní soud při posuzování, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti, které stanoví zákon o Ústavním soudu, zjistil, že stěžovatel napadá postup krajského soudu při řešení námitky podjatosti a rozhodnutí okresního soudu o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, aniž by však vyčerpal veškeré zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.
5. Za dané situace měl stěžovatel podat proti napadenému usnesení okresního soudu odvolání, jak byl soudem poučen. Jde-li o postup krajského soudu, je namístě připomenout, že jak případné rozhodnutí o nepodjatosti, tak ani faktické nerozhodnutí o námitce podjatosti, nejsou způsobilé se negativně projevit v právní sféře stěžovatele. Ta by mohla být negativně zasažena teprve meritorním rozhodnutím. Jelikož řízení ve věci samé dosud neskončilo, jsou stěžovateli nadále k dispozici procesní prostředky ochrany jeho práv. Nestrannost soudkyně tak může zpochybňovat v rámci řádných, případně i mimořádných opravných prostředků (blíže viz stanovisko pléna ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. Pl.ÚS-st. 58/23).
6. Nynější rozhodnutí Ústavního soudu přitom stěžovatele nijak neomezuje v podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí ve věci samé. Bude-li mít za to, že pravomocné meritorní rozhodnutí bylo vydáno nepříslušným soudem, nebude mu nic bránit v tom, aby proti takovému rozhodnutí po vyčerpání opravných prostředků podal novou ústavní stížnost.
7. Z výše vyložených důvodů, a jelikož stěžovatel netvrdil a Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost (§ 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2025
Jiří Přibáň v. r.
soudce zpravodaj