Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci návrhu Ing. P. Ch., zastoupeného Mgr. Davidem Valouchem, advokátem v Praze, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 1057/2007-1559, usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 24 Co 303/2004-798 a usnesení Okresního soudu v Mělníku č. j. 42 P 40/2003-729, takto: Návrh se odmítá.
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud s podáním, přesněji třemi podáními, označenými jako 1) "Ústavní stížnost proti rozhodnutí NS 30 Cdo 1507/2007-1559...1583 - opakovaná žádost o ustanovení advokáta", 2) "Ústavní stížnost proti rozhodnutí NS 30 Cdo 1507/2007-1559...1583 - opakované vyrozumění + žádost o prodloužení a poskytnutí adekvátních lhůt k doplňování ústavní stížnosti", 3) "Ústavní stížnost proti rozhodnutí NS 30 Cdo 1507/2007-1559...1583 - dodatek + doplnění k žádosti + vyrozumění pro povinné zastupování v řízení ... s opak. žádostí o prodloužení resp. stanovování adekvátních lhůt". Záhy nato stěžovatel doručil Ústavnímu soudu rozhodnutí předsedy České advokátní komory, kterým mu byl podle § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, určen k poskytnutí právní služby advokát Mgr. David Valouch. Poté doručil k příslušné spisové značce sám jmenovaný advokát plnou moc k zastupování (dle jejího textu udělena "ve věci č. j. III. ÚS 2294/08
"; nesprávné označení senátu hodnotil soudce zpravodaj jako písařskou chybu), a to s průvodním dopisem, že jde o ústavní stížnost proti usnesením specifikovaným v záhlaví a že argumentaci později doplní, eventuálně se ztotožňuje s podáním stěžovatele.
Z evidence k Ústavnímu soudu napadlých a vyřízených ústavních stížností vyplývá, že rozhodnutí obecných soudů, která nyní žádá podrobit přezkumu z hlediska jejich ústavnosti, již jednou u Ústavního soudu napadl. Věc byla vyřizována pod sp. zn. I. ÚS 2078/08
a řízení bylo ukončeno usnesením ze dne 27. 8. 2008, kterým příslušný soudce zpravodaj podání odmítl pro formální vady bránící zkoumání jeho obsahu.
Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je návrh nepřípustný mimo jiné tehdy, týká-li se věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl. Jak uvedeno, věc sp. zn. I. ÚS 2078/08
byla rozhodnuta usnesením, které překážku věci rozhodnuté nezakládá a nic tedy nebrání novému návrhu v téže věci. Nicméně i nový návrh musí splňovat všechny podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu, včetně zachování stížnostní lhůty. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Přitom ustanovení zákona o délce lhůty k podání stížnosti je kogentní povahy, a Ústavní soud tedy nemůže tuto lhůtu prominout ani prodloužit (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 248/96
). Sám stěžovatel v textu podání, kterým inicioval výše zmiňované řízení sp. zn. I. ÚS 2078/08
, Ústavní soud informoval, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR mu bylo prostřednictvím mělnického okresního soudu doručeno dne 18. 6. 2008. Z podacího razítka uvedeného na obálce pak vyplývá, že nyní posuzovaný návrh byl podán k poštovní přepravě dne 9. 9. 2008; stížnostní lhůta tak zcela evidentně zachována nebyla. Za daných okolností bylo nadbytečné se stěžovatelovým podáním dále zabývat a vyzývat jej eventuálně k nápravě řady dalších nedostatků, které podání vykazuje a které by věcnému projednání bránily. Soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh opožděný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. října 2008
Jiří Nykodým, v. r.
soudce zpravodaj