Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy Davida Uhlíře (soudce zpravodaje) a soudců Tomáše Lichovníka a Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Predraga Kohoutka, zastoupeného Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem, se sídlem U Hadovky 564/3, Praha 6, proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích 23. května 2022 č. j. 4 C 3/2022-79, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. V návrhu na zahájení řízení doručeném Ústavnímu soudu dne 19. srpna 2022 navrhl stěžovatel postupem dle § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zrušení v záhlaví označeného soudního rozhodnutí s tím, že jím mělo být zasaženo do řady jemu ústavně zaručených práv, a to konkrétně do práv plynoucích z čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 95 Ústavy a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
2. Průběh řízení předcházejícího ústavní stížnosti a obsah napadeného rozhodnutí jsou stěžovateli dobře známy, Ústavní soud se proto omezí jen na takové jejich shrnutí, které pro vypořádání ústavní stížnosti považuje za dostatečné pro účely jeho stručného odůvodnění (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V rámci řízení o ústavní stížnosti není zapotřebí veškerá jednotlivá tvrzení stěžovatele znovu dopodrobna reprodukovat, rozebírat, porovnávat, přehodnocovat a případně z nich vyvozovat vlastní závěry.
3. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí plyne, že stěžovatel byl v postavení žalobce účastníkem civilního řízení o zaplacení peněžní částky 7 250 Kč s příslušenstvím, které vedl proti vedlejšímu účastníkovi, jež je dražebníkem. Stěžovatel v dobrovolné dražbě provedené v lednu 2019 vedlejším účastníkem na návrh třetí osoby (likvidačního správce pozůstalosti) vydražil spoluvlastnický podíl na pozemcích v k. ú. Bernartice u Milevska, přičemž po udělení příklepu vedlejšímu účastníkovi mimo jiné zaplatil náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby ve výši 6 000 Kč bez DPH (tj. celkem 7 260 Kč).
Následně si stěžovatel po konzultaci se synem uvědomil, že tato částka má být přemrštěná a že vedlejšímu účastníkovi jakožto dražebníkovi má dle zákona o veřejných dražbách náležet toliko náhrada těchto nákladů ve skutečné (nikoli paušální) výši. Tuto skutečnou výši nákladů stěžovatel vyčíslil na 10 Kč a požadoval vrácení rozdílu mezi touto částkou a částkou zaplacenou, přičemž nárok kvalifikoval jako bezdůvodné obohacení. Okresní soud ve Strakonicích žalobu stěžovatele zamítl, neboť stručně řečeno dospěl k závěru, že s přihlédnutím k tomu, že výše nákladů spojených s předáním a převzetím předmětu dražby ve výši 6 000 Kč bez DPH byla stanovena v dražební vyhlášce, se nelze po marném uplynutí lhůty k podání žaloby na neplatnost dražby domáhat tímto způsobem daného nároku.
4. Stěžovatel se v ústavní stížnosti dovolává výše uvedených ústavně garantovaných práv a polemizuje s výkladem ustanovení zákona o veřejných dražbách, který provedl Okresní soud ve Strakonicích v napadeném rozhodnutí.
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost splňuje zákonné podmínky pro její projednání, neboť je podána oprávněným stěžovatelem, jenž byl účastníkem řízení, v němž byla napadená rozhodnutí vydána, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je rovněž řádně zastoupen advokátem. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovateli zákon již další prostředky k ochraně práva neposkytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario).
6. Ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to již z důvodu bagatelnosti věci.
7. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není jim instančně nadřízen (čl. 91 Ústavy). Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy) a řízení před Ústavním soudem není pokračováním řízení před obecnými soudy, nýbrž zvláštním a specializovaným řízením, jehož předmětem je posouzení, zdali v předchozích řízeních nedošlo k zásahu do stěžovatelových základních práv a svobod zaručených mu ústavním pořádkem.
8. V dané věci se stěžovatel domáhá ústavněprávního přezkumu rozhodnutí, jehož předmětem je zamítnutí žalobního nároku na zaplacení peněžní částky s jistinou ve výši 7 250 Kč. V dané věci český právní řád stěžovateli nenabízí s ohledem na hodnotu peněžitého plnění ani odvolací přezkum, neboť tato částka činí spor z kvantitativního hlediska sporem jednoznačně bagatelním, který nevyžaduje víceinstanční projednání před obecnými soudy (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Toto východisko je pak tím spíše platné i v řízení před Ústavním soudem a již z tohoto důvodu by meritorní přezkum a případný kasační zásah Ústavního soudu mohl být opodstatněn jen při skutečně extrémním rozhodnutí obecných soudů přivozujících (posuzováno "kvalitativně") zřetelný zásah do ústavně garantovaných základních práv a svobod stěžovatele [k problematice bagatelních sporů a rozlišování tzv. kvantitativních a kvalitativních hledisek viz např. nález ze dne 19. ledna 2016 sp. zn. III. ÚS 2018/15
(N 11/80 SbNU 139)]. Jinými slovy řečeno by při zohlednění kvalitativního hlediska věci muselo dojít k situaci, kdy se napadená rozhodnutí jejich intenzitou a účinky dotýkají samotné podstaty a smyslu určitého, ústavně garantovaného, práva. Za okolností projednávané věci, v níž šlo o nárok na vydání již jednou dobrovolně uhrazené peněžní částky dražebníkovi úspěšným vydražitelem, který je dle vlastního tvrzení investorem do pozemků, v souvislosti s realizovanou veřejnou dražbou spoluvlastnických podílů na nemovitostech, má Ústavní soud za to, že potřebný kvalitativní aspekt věci naplněn není a ani být naplněn nemůže. Na tomto půdorysu a za daných hodnotových parametrů se danou problematikou Ústavní soud nezabývá - jde o drobný obchodní spor bez zvláštní ústavní dimenze.
9. Z uvedeného důvodu proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. listopadu 2022
David Uhlíř v. r. předseda senátu