Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele F. B., advokátem nezastoupeného, takto: Návrh se odmítá.
Stěžovatel se dne 9. 8. 2010 obrátil na Ústavní soud s přípisem označeným jako "stížnost na odmítavé usnesení vedené pod č. j. 54 Co 491/2010-99 Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě". Z textu podání vyplývá, že označené usnesení se týká návrhu na ustanovení znalce z oboru ekonomiky, specializovaného na oceňování podniků, a jeho pověření vypracovat znalecký posudek v rámci sporu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, vedený před Okresním soudem v Třebíči.
Protože uvedené podání nemělo náležitosti ústavní stížnosti, jak to vyžaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván přípisem datovaným dnem 12. 8. 2010 k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení; přípis obsahoval podrobné pokyny, jak při nápravě formálních nedostatků postupovat. Současně byl stěžovatel upozorněn, že pokud se tak nestane, bude jeho návrh odmítnut podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Jak vyplývá z údajů na vrácené doručence, výzvu stěžovatel převzal dne 18. 8. 2010; od následujícího dne mu počala plynout ve výzvě určená lhůta k nápravě vytčených vad, která uplynula dne 17. 9. 2010 (pátek). Stěžovatel však během ní, resp. až do dne rozhodnutí o návrhu, na výzvu nijak nereagoval.
V řízení o ústavní stížnosti je nezbytné, aby byli stěžovatelé právně zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a to již při jejím podání. Stěžovatel však zastoupen nebyl a není. Návrh musí taktéž vykazovat alespoň minimální formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu; musí z něho být patrno, které věci se týká a co se jím sleduje. Znění stížnostního návrhu, tedy toho, jak má Ústavní soud ve věci rozhodnout, pak musí odpovídat znění zákona. Text podání musí obsahovat vedle pravdivého a srozumitelného vylíčení rozhodných skutečností též ústavněprávní argumentaci, tedy označení základních práv, která měla být naříkaným aktem či jednáním dotčena, včetně výkladu, proč se tak stěžovatel domnívá. Nic z toho podání stěžovatele nesplňovalo. Konečně k podání nebyla v rozporu s dikcí zákona o Ústavním soudu připojena kopie napadených rozhodnutí.
Protože vytčené nedostatky nebyly odstraněny ani přes výzvu soudce zpravodaje, nebylo možno postupovat jinak, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout pro neodstranění vad ve lhůtě k tomu stanovené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. září 2010
Jiří Nykodým soudce zpravodaj