Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti D. H., právně zastoupené JUDr. J. Č., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, a proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 4. 2000, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, a to pro porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, kterým byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem loupeže dle ust. § 234 odst. 1 tr. zákona a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř let. Trest byl uložen jako souhrnný k trestnímu příkazu Městského soudu v Brně ze dne 19. 7. 1996, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně podal ministr spravedlnosti ve prospěch stěžovatelky stížnost pro porušení zákona. Rozsudkem ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. 5 Tz 238/2001, rozhodl Nejvyšší soud ČR tak, že výše uvedeným pravomocným usnesením krajského soudu, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 13, § 33 odst. 1, § 38 odst. 1, § 254 odst. 1 a § 256 tr. řádu v neprospěch stěžovatelky, a usnesení Krajského soudu Brně ze dne 21. 7. 1998, sp. zn. 4 To 141/98, jakož i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. 2. 1998, sp. zn. 1 T 182/97, zrušil. Současně byla zrušena i všechna další rozhodnutí, která na zrušená rozhodnutí obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu.
Protože tedy jednání ve věci dále probíhá, je podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost nepřípustná. Stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Protože ústavní stížností napadená rozhodnutí byla Nejvyšším soudem ČR zrušena, a nejde o případ uvedený v ust. § 75 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 26. listopadu 2001