Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Miloše Majnera, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. října 2023 č. j. 17 C 392/2022-51, za účasti Okresního soudu Plzeň-město, jako účastníka řízení, a právnické osoby Česká kancelář pojistitelů, sídlem Milevská 2095/5, Praha 4 - Krč, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 29. 1. 2024 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Stěžovatel v návrhu uvedl, že si je vědom povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem; již dříve požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta. Ta však k jeho žádosti rozhodnutím ze dne 24. 1. 2024 č. j. 10.01-000009/24-0004 advokáta k poskytnutí právní služby neurčila. Stěžovatel tedy proti tomuto rozhodnutí České advokátní komory brojil správní žalobou.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ústavní soud zjistil, že podání stěžovatele trpí vadami. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující zákonem stanovené náležitosti (§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost rovněž neobsahuje žádné odůvodnění (§ 34 odst. 1 téhož zákona a contrario). Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
1. Poté, co Ústavní soud z veřejně dostupných údajů zjistil, že řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 30/2024 o žalobě stěžovatele proti uvedenému rozhodnutí České advokátní komory bylo skončeno, vyzval dne 28. 11. 2024 stěžovatele k odstranění uvedených vad ve lhůtě 15 dní od doručení výzvy. Rovněž jej Ústavní soud poučil, že neodstraní-li vady návrhu ve stanovené lhůtě, Ústavní soud ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne. Tato výzva byla stěžovateli doručena dne 4. 12. 2024.
2. Dne 11. 12. 2024 stěžovatel požádal o prodloužení uvedené lhůty o dalších 30 dní s tím, že proti rozsudku Městského soudu v Praze podal kasační stížnost spolu s žádostí o přiznání odkladného účinku. Ústavní soud poté z veřejně dostupných údajů zjistil, že kasační stížnost stěžovatele odmítl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 10. 12. 2024 č. j. 7 As 289/2024-11 jako opožděnou.
3. Stěžovatel ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí dosud neodstranil všechny ve výzvě vytýkané vady svého podání, zejména nezajistil povinné právní zastoupení. Protože bylo zřejmé, že stěžovatel měl dostatečnou lhůtu k zajištění povinného právního zastoupení, nepovažoval Ústavní soud za nutné lhůtu k odstranění vad dále prodlužovat nebo na odstranění vad dále vyčkávat. Od doručení výzvy k odstranění vad uplynulo 7 týdnů. K zajištění právního zastoupení měl stěžovatel fakticky téměř rok, protože si byl povinnosti být zastoupen advokátem vědom již od počátku řízení o ústavní stížnosti. To je doba více než dostatečná, tím spíše ve srovnání s jinými stěžovateli v obdobné situaci před Ústavním soudem.
4. Proto soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. ledna 2025
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj