Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce Jana Svatoně a soudce zpravodaje Davida Uhlíře o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti SUMEREN servis s.r.o., se sídlem Skladová 2438/6, Plzeň, zastoupené Mgr. Radkem Klesou, advokátem, sídlem Dvořákova 44/38, Plzeň, proti jinému zásahu spočívajícím v postupu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, Odbor hospodářské kriminality, Oddělení hospodářské kriminality, na základě příkazu vydaného Okresním soudem v Sokolově ze dne 13. 6. 2023, sp. zn. 31 Nt 13008/2023, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, Oddělení hospodářské kriminality, při prohlídce jiných prostor a pozemků provedené dne 22. 8. 2023, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá konstatování, že specifikovanou prohlídkou jiných prostor došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv a svobod zakotvených v čl. 12 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížností se dále domáhá obnovy stavu před porušením jejích práv tím, že policejní orgán vydá věci zajištěné při prohlídce jiných prostor a pozemků specifikované v protokolu o prohlídce pod poř. č. 1, 2, 4, 5.
2. Z přiložených dokumentů Ústavní soud zjistil následující. Okresní soud v Sokolově (dále jen "okresní soud") vydal dne 13. 6. 2023 příkaz, sp. zn. 31 Nt 13008/2023, kterým nařídil prohlídku jiných prostor a pozemků, konkrétně kanceláří a prostor k nim náležejících užívaných obchodní společností Silnice Topolany, a. s., nacházejících se na adrese Tušimice 34, Kadaň, které jsou dle specifikovaných údajů z katastru nemovitostí ve vlastnictví obchodní společnosti PETROM STAVBY NEMOVITOSTI s.r.o. Soud vydal příkaz k prohlídce, který odůvodnil potřebou prověřit podezření, že obchodní společnost Silnice Topolany, a. s., neoprávněně nadhodnotila cenu své zakázky, čímž měla objednateli vzniknout škoda ve výši několika milionů korun. Policejní orgán zjistil, že v uvedených prostorech má obchodní společnost Silnice Topolany, a. s., kanceláře a archiv dokumentů a specifikovanou adresu uvádí jako korespondenční adresu i při komunikaci s policejním orgánem. Pro objasnění věci policejní orgán potřeboval zajistit faktury, dodatky či změny smluv, účetní doklady a obchodní korespondenci související s přípravou a realizací specifikované zakázky. Dne 22. 8. 2023 se proto policisté dostavili do uvedených prostor užívaných obchodní společností Silnice Topolany, a. s., k provedení soudem nařízené prohlídky. Po vstupu do budovy oslovili J. S. v domnění, že se jedná o zaměstnankyni obchodní společnosti Silnice Topolany, a.s., předali jí příkaz k prohlídce a dožadovali se na ní vydání veškerých zájmových dokumentů. Paní S. dle tvrzení stěžovatelky zasahující policisty sice upozornila na to, že není zaměstnankyní obchodní společnosti Silnice Topolany, a. s., ale zaměstnankyní stěžovatelky, ovšem přístup do všech kanceláří v budově měla a policisté tedy mohli zájmové dokumenty zajistit. J. S. následně protokol o provedení prohlídky podepsala.
3. Stěžovatelka předně namítá, že v předmětných prostorách, které užívá obchodní společnost Silnice Topolany, a. s., užívá jako kancelář i stěžovatelka. Prostory přitom nejsou nijak oddělené. Domnívá se, že prohlídku v kanceláři paní S., tedy v prostorách užívaných stěžovatelkou, policie provedla bez příslušného příkazu, tedy neoprávněně. Prostory užívané stěžovatelkou totiž nebyly v příkazu uvedeny. Prohlídce přítomná zaměstnankyně stěžovatelky J. S. nebyla oprávněna jednat za obchodní společnost Silnice Topolany, a. s. Na místě zasahující policisté ji však údajně přesvědčili, ať protokol o provedení prohlídky podepíše. Stěžovatelka dodává, že pro obchodní společnost Silnice Topolany, a. s., vykonává některé služby v oblasti svého předmětu podnikání. Na základě tohoto smluvního vztahu měla (a má) stěžovatelka v držení některé dokumenty obchodní společnosti Silnice Topolany, a. s. Mimo jiné se jedná o některé listiny označené v protokolu o provedení prohlídky.
4. Ze zjištění, že specifikované prostory užívá obchodní společnost Silnice Topolany, a. s., podle názoru stěžovatelky policie neměla bez dalšího dovozovat, že předmětné prostory neužívá vedle této obchodní společnosti i někdo jiný, když navíc jejich vlastníkem je jiný subjekt. Stěžovatelka se domnívá, že za účelem zjištění těchto skutečností měla policie nejprve vyslechnout obchodní společnost Silnice Topolany, a. s.
5. Ústavní soud posoudil obsah ústavní stížnosti a dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Uvedené ustanovení v zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem dává tomuto soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu ještě předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem, přičemž jde o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nemá charakter řízení kontradiktorního, kdy Ústavní soud může obvykle rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti. Pravomoc Ústavního soudu je totiž v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení, respektive v rozhodnutí je završujícím, nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka tohoto řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, zda postupem a rozhodováním obecných soudů nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatelky a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.
6. Takové zásahy či pochybení policie však Ústavní soud v nyní posuzované věci neshledal, neboť posoudil argumenty stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti, konfrontoval je s příkazem k provedení prohlídky jiných prostor, protokolem o provedení prohlídky a postupem policistů a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
7. Ústavní soud považuje za nutné v prvé řadě připomenout závěry své ustálené judikatury, dle níž možnost jeho zásahu do přípravného řízení v rámci trestního procesu je nutno vykládat restriktivním způsobem. Ústavní soud se takto cítí být povolán korigovat pouze excesy, jež jsou výrazem libovůle orgánů činných v trestním řízení. Vyjádřeno jinými slovy, jeho kasační intervence do probíhajícího řízení (nikoli pravomocně ukončeného trestního stíhání) má své místo pouze v případech zcela zjevného porušení kogentních ustanovení podústavního práva, kdy se postup orgánů činných v trestním řízení zcela vymyká ústavnímu, resp. zákonnému procesně právnímu rámci a jím založené vady, případně jejich důsledky, nelze v soustavě orgánů činných v trestním řízení, zejména obecných soudů, v následujících fázích trestního řízení již nikterak odstranit (srov. např. usnesení ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 674/05 ).
8. Otázkami domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků se Ústavní soud zabýval již mnohokrát. Již v nálezu ze dne 22. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 287/96 a dále např. v nálezu ze dne 10. 10. 2001, sp. zn. I. ÚS 201/01 , poukázal na charakter domovní svobody jako ústavně zaručeného práva plynoucího z čl. 12 Listiny, jež významem spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť, spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, jeho individuální integritu, jako zcela nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec. Jestliže proto ústavní pořádek České republiky připouští průlom do ochrany tohoto práva, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále tím, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustnost domovní prohlídky, resp. prohlídky jiných prostor a pozemků, je "třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti." V této souvislosti Ústavní soud vyzdvihuje, že rozhodující obecný soud musí před vydáním příslušného příkazu nejen bedlivě zkoumat, zda v té které věci jsou pro nařízení prohlídky splněny všechny zákonné podmínky, ale musí také v odůvodnění příkazu dostatečně a zřetelně vyložit své rozhodovací důvody.
9. Ústavnímu soudu je známo, že proti příkazu k prohlídce jiných prostor a provedení prohlídky podala stejný den ústavní stížnost i obchodní společnost Silnice Topolany, a. s. Ústavní soud ji odmítl usnesením ze dne 15. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2794/23 , jako zjevně neopodstatněnou. Od závěrů v tomto usnesení uvedených nemá nyní důvod se odchylovat.
10. V tomto usnesení Ústavní soud konstatoval, že příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků byl vydán v souladu se zákonem, byl řádně odůvodněn, a proto obstál i z ústavněprávního hlediska. Okresní soud totiž s odkazem na stav věci předestřený krajským státním zastupitelstvím v návrhu na vydání příkazu shledal, že zajištění předmětných věcí je nezbytné pro účely trestního řízení, především pro objasnění podrobně popsaného podezření z trestné činnosti. Zároveň nebylo pochyb ani o tom, že se předmětné věci nachází ve specifikovaných nemovitostech, které užívá obchodní společnost Silnice Topolany, a. s. a uvádí je i jako svou korespondenční adresu. Proto dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků. Ústavní soud dospěl k závěru, že ani samotným provedením prohlídky se orgány činné v trestním řízení nezasáhly do ústavně zaručených práv obchodní společnosti Silnice Topolany, a. s.
11. Ústavní soud dospěl k závěru, že tvrzení o dotčení ústavně zaručených práv stěžovatelky nejsou opodstatněná. Z protokolu o provedení prohlídky vyplývá, že prostory užívané obchodní společností Silnice Topolany, a. s., zpřístupnila J. S. jako zástupce obchodní společnosti, pověřená pracovnice, která byla rovněž před zahájením prohlídky v souladu s § 84 tr. ř. vyslechnuta. V rámci tohoto výslechu uvedla, že zájmové dokumenty policejnímu orgánu vydá, případně poskytne potřebnou součinnost k jejich nalezení. Následně je v protokolu uvedeno, že předem specifikované dokumenty potřebné k objasnění konkrétně popsané zakázky, zejména účetní a jiné doklady, smlouvy, případně též obchodní korespondenci, které se k této zakázce vztahují, J. S. policejnímu orgánu vydala. Žádná zmínka o tom, že prostory, z nichž hledané dokumenty J. S. dobrovolně vydává, užívá jiný subjekt, v protokolu není. Naopak ve všech případech se jako místo výskytu vydaných dokumentů v protokolu uvádí "prostory užívané společností Silnice Topolany a. s.". J. S. svým podpisem potvrdila, že zastupuje obchodní společnost Silnice Topolany, a. s., jako její odpovědná pracovnice. Celé prohlídce byla přítomna nezúčastněná osoba J. K., která rovněž protokol bez výhrad podepsala. Ústavní soud proto nepovažuje postup policistů, kteří za dané situace předem specifikované dokumenty vztahující se k prověřovanému podezření na základě uvedeného příkazu zajistili, za svévoli či exces. Následné tvrzení stěžovatelky ohledně okolností podpisu protokolu, pracovního zařazení J. S. a užívacích práv stěžovatelky k části prostor v objektu pak podle Ústavního soudu není způsobilé zpochybnit obsah uvedeného protokolu ani zákonnost provedení prohlídky jiných prostor.
12. Ústavní soud uvádí, že postupem policejního orgánu při provádění prohlídky nedošlo k dotčení stěžovatelčiných ústavně zaručených práv. Proto ústavní stížnost usnesením mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněný návrh podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. listopadu 2023
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu