Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudkyně Veroniky Křesťanové a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky OPTIMOSPED s.r.o., sídlem Nový Malín 578, zastoupené JUDr. Josefem Sedláčkem ml., advokátem, sídlem Starobranská 327/4, Šumperk, proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 8. 2025, č. j. 18 C 165/2024-28, za účasti Okresního soudu v Šumperku, jako účastníka řízení, a EK-Logistics s. r. o., jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatelka se po vedlejší účastnici domáhala žalobou zaplacení částky 640 EUR s úrokem z prodlení za období od 7. 11. 2024 do 27. 1. 2025 ve výši 12,75 % ročně. Jelikož vedlejší účastnice částku 640 EUR zaplatila, stěžovatelka vzala žalobu v tomto rozsahu zpět. Předmětem řízení tak zůstal úrok z prodlení a v tomto rozsahu Okresní soud v Šumperku ("okresní soud") stěžovatelce vyhověl. Nepřiznal jí však náhradu nákladů řízení s tím, že stěžovatelka nezaslala vedlejší účastnici řádnou předžalobní výzvu a žaloba a následná zmatená podání stěžovatelky nevykazovaly znaky odborného právního zastoupení.
2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že nezaslala vedlejší účastnici předžalobní výzvu a uvádí důvody, proč měl okresní soud za předžalobní výzvu považovat e-mail nazvaný "neuhrazená faktura, 2. upomínka" zaslaný bez elektronického podpisu na e-mailovou adresu fakturace@eklogistics.sk.
3. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí okresního soudu, neboť jím bylo zasaženo do jejího základního práva zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny a základních práv a svobod.
4. Po prostudování ústavní stížnosti a připojených dokumentů dospěl Ústavní soud k závěru, že představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
5. Předně je třeba uvést, že nezbytným předpokladem meritorního zkoumání předmětné věci je vyloučení tzv. bagatelnosti. Částku, o kterou v tomto řízení jde lze přitom v tomto ohledu za bagatelní považovat (srov. k tomu usnesení ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. II. ÚS 1383/19 ). Ústavní soud dal opakovaně najevo, že v takových případech, s výjimkou zjevných excesů, je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost prakticky vyloučena, neboť věc postrádá ústavněprávní rozměr. Ostatně samotná zákonná úprava omezuje přípustnost opravných prostředků na minimální výši předmětu sporu, bylo by tak proti logice věci, aby se přezkum prvostupňových rozhodnutí paradoxně přesunul přímo do roviny ústavního soudnictví.
6. Ústavní soud v minulosti sice dovodil možnost meritorního přezkumu bagatelních věcí, ale to pouze v případech byl-li dán přesah vlastního zájmu stěžovatele, byl zájem na respektování judikatury Ústavního soudu nebo vznikla potřeba ústavněprávního výkladu některých právních institutů. Ústavní soud však v nyní posuzované věci takové důvody neshledal a ani stěžovatelka sama v ústavní stížnosti (zcela prosté ústavněprávní argumentace) přesah vlastních zájmů netvrdí.
7. Nutno dodat, že obdobným způsobem Ústavní soud přistupuje i k ústavním stížnostem týkajícím se výhradně náhrady nákladů řízení, což je také případ nyní posuzované věci. I tato rozhodnutí obecných soudů ruší Ústavní soud pouze výjimečně, jelikož nákladový spor zpravidla nedosahuje intenzity způsobilé porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. IV. ÚS. 3931/18).
8. Ze všech shora vyložených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. října 2025
Pavel Šámal v. r. předseda senátu