Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti stěžovatelky Gabriely Elblové, zastoupené JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou, se sídlem Čs. legií 1364/20, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. května 2014, č. j. 21 Cdo 1667/2014-616, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. října 2013, č. j. 8 Co 321/2009-440, a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2013, č. j. 31 Cdo 152/2010-353, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. října 2013, č. j. 8 Co 321/2009-440, poté, co byl jeho právní názor usměrněn závazným názorem vysloveným v předcházejícím rozhodnutí velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2013, č. j. 31 Cdo 152/2010-353, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo zcela vyhověno žalobě na určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby souboru nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Stěžovatelka (označená jako žalovaná 3) byla v řízení pasivně legitimována z titulu právního nástupnictví po vydražiteli souboru nemovitostí.
Důvodem konstatování neplatnosti dražby bylo nedodržení zákonných podmínek dražby stanovených v § 43 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Dražební vyhláška totiž neobsahovala výslovně odhadnutou nebo zjištěnou cenu předmětu dražby. Jestliže však zákon výslovně uvádí jako podmínku dražby uvedení odhadnuté či zjištěné ceny, nelze absenci této náležitosti nahrazovat odkazem na znalecký posudek, byť by byl dostupný na požádání, či na údaje zveřejněné na centrální adrese. Nad to byla dražba provedena podle tehdy platného § 36 odst. 2 citovaného zákona o veřejných dražbách, který byl posléze shledán protiústavním, neboť po určitou dobu umožňoval dosáhnout nucené dražby majetku, aniž by pohledávka byla přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo jiným kvalifikovaným aktem skýtajícím záruku věrohodnosti a kontrolovatelnosti.
3. Nejvyšší soud v následném usnesení ze dne 28. května 2014, č. j. 21 Cdo 1667/2014-616, dovolání stěžovatelky odmítl s tím, že závěry napadeného rozsudku krajského soudu jsou v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud přitom odkázal právě na předchozí rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia v téže věci ze dne 13. března 2013, č. j. 31 Cdo 152/2010-353, a uzavřel, že není důvod, aby spornou právní otázku posoudil jinak, než je uvedeno v citovaném rozsudku.
6. Ústavní soud na tomto místě podotýká, že ústavní stížností s obdobným obsahem a obdobnou argumentací se zabýval ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 2802/14
(v této věci podaly ústavní stížnost ostatní žalované - dražebník a navrhovatelka provedení dražby). Ústavní soud nemá ani v tomto případě důvod rozhodnout jiným způsobem, a proto ve shodě se svým předchozím rozhodnutím pouze ve stručnosti uvádí, že pouhá polemika s interpretací podústavního práva obecnými soudy nemůže vést k posunutí celé věci do ústavní roviny a k zásahu ze strany Ústavního soudu. Stěžovatelka uplatňuje stejné námitky, jaké uplatnila již v řízení před obecnými soudy a se kterými se tyto soudy již vypořádaly. Napadená rozhodnutí obecných soudů jsou řádně odůvodněna, přičemž interpretace provedeného dokazování ani právních norem nevykazují žádné znaky excesu či libovůle.
7. Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzované věci nenastaly žádné okolnosti, které by odůvodňovaly jeho zásah do postupu obecných soudů. Jak již bylo výše uvedeno, stěžovatelka polemizuje s interpretací podústavního práva a s procesním postupem obecných soudů, což však nedosahuje ústavněprávní dimenze.
8. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv stěžovatelky, byla ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. listopadu 2014
Jiří Zemánek, v. r. předseda senátu