Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem ve věci stížnosti stěžovatele S. K., t. č. ve Věznici Horní Slavkov, jíž žádá, aby Ústavní soud znovu projednal jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, takto: Návrh se odmítá.
1. Ústavní soud obdržel dne 6. 10. 2020 návrh, označený jako "stížnost proti usnesení Okresního soudu v Sokolově", v němž stěžovatel rozporuje postup Okresního soudu v Sokolově při projednání jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Soud žádost usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. 36 PP 114/2019-56, zamítl. Stěžovatel nyní přípisem doručeným dne 6. 10. 2020 Ústavní soud žádá, aby jeho žádost o propuštění znovu projednal.
2. Ústavní soud se seznámil s obsahem návrhu a ověřil, že stěžovatel podal proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 5. 12. 2019, č. j. 36 PP 114/2019-56, stížnost. Tu zamítl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. 7 To 458/2019. Usnesení stížnostního soudu bylo stěžovateli doručeno dne 22. 1. 2020.
3. Ústavní soud se ve své činnosti řídí principem uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví [čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a nemůže tak překročit rámec předpisů, které vymezují jeho postavení a pravomoc. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem.
4. To konkrétně znamená, že v řízení o ústavních stížnostech rozhoduje Ústavní soud pouze o tom, zda došlo k takovémuto porušení, přičemž bylo-li tomu tak, zruší napadené rozhodnutí, nebo, směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci než je rozhodnutí, zakáže tomuto orgánu pokračovat v porušování práva a přikáže mu, aby obnovil stav před porušením, pokud je to možné.
5. Součástí této pravomoci Ústavního soudu však není posuzovat bez dalšího zákonné podmínky pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. K takovému posouzení a rozhodnutí o něm jsou primárně povolány obecné soudy, jejichž pravomoc Ústavní soud nemůže nahradit. Ústavní soud by v tomto případě mohl přezkoumat pouze výsledné a pravomocné rozhodnutí soudů o žádosti o podmíněné propuštění, a to po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele a pouze z hlediska ochrany ústavně zaručených základních práv stěžovatele. Stěžovatel však žádá přímo Ústavní soud o nové projednání a vyhovění jeho žádosti.
6. Pokud by návrh stěžovatele bylo možné vyhodnotit jako stížnost proti rozhodnutím vydaným obecnými soudy v řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody u Okresního soudu v Sokolově vedeném pod sp. zn. 36 PP 114/2019, jedná se o návrh opožděně podaný. Lhůta pro podání ústavní stížnosti je dvouměsíční a běží od doručení posledního opravného prostředku k ochraně práva. V tomto případě k němu došlo dne 22. 1. 2020.
7. Stěžovatel nyní podal tak formulovaný návrh, který věcný přezkum Ústavním soudem neumožňuje, jelikož k jeho projednání není Ústavní soud příslušný, a je podán opožděně. Proto jej podle § 43 odst. 1 písm. b) a d) zákona o Ústavním soudu odmítl.
8. Z tohoto důvodu zároveň nevyzýval navrhovatele k odstranění vad jeho podání, zejména nedostatku právního zastoupení advokátem a absence relevantní ústavněprávní argumentace, neboť ani případné vyhovění takovéto výzvě by nemohlo nic změnit na výsledku tohoto řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. října 2020
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj