Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele T. R., proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Nad 185/2017, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 9. 2017 bylo napadeno shora specifikované usnesení Nejvyššího správního soudu.
2. Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
3. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1520/15 ,
IV. ÚS 588/14 ,
II. ÚS 70/15 ,
II. ÚS 492/15 ,
III. ÚS 1521/15 ,
IV. ÚS 2098/17 ,
IV. ÚS 4084/16 ,
II. ÚS 3687/16 a dalších) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
4. Vzhledem k této skutečnosti je nutno učinit závěr, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětný návrh je proto nutno odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 20. října 2017
Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj