Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 3019/07

ze dne 2007-12-07
ECLI:CZ:US:2007:2.US.3019.07.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti I. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2007 č.j. 42 Co 319/2007-18, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Dne 26. 11. 2007 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě uvedeného v záhlaví tohoto usnesení.

Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad (absentovalo v něm označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, postrádalo jakoukoliv argumentaci stran porušení základních práv a stěžovatel nebyl právně zastoupen).

Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů, přičemž ve většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo ze strany stěžovatele k jejich odstranění (např. řízení

sp. zn. I. ÚS 494/07

,

II. ÚS 493/07

,

IV. ÚS 495/07

,

III. ÚS 613/07

,

IV. ÚS 631/07

,

III. ÚS 681/07

,

III. ÚS 710/07

aj.).

Soudce zpravodaj proto v daném případě vážil, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, když je s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení.

Ústavní soud vychází z účelu výzvy k odstranění vad podání, jak je konstruován § 41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem poučen v celé řadě předchozích řízení a byl rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem. Bylo by proto zcela bezúčelným vyzývat v tomto řízení stěžovatele opětovně k odstranění vad podání.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2007

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj