Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti Ing. P. K., proti postupu Okresního soudu ve Vyškově ve věci sp. zn. 6 C 770/2003 a proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16. 7. 2010 ve věci sp. zn. 17 Co 212/2010, takto: Návrh se odmítá.
Stěžovatel svým návrhem, jenž byl Ústavnímu soudu doručen dne 22. 10. 2010, brojí proti tvrzeným manipulacím se spisem vedeným Okresním soudem ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 770/2003.
Protože stěžovatelův návrh nesplňoval formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel přípisem ze dne 15. 12. 2010 vyzván k odstranění vad podání. Rovněž byl upozorněn na následky spojené s marným uplynutím lhůty určené pro odstranění vytknutých vad. K odstranění vad podání byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů, jež měla uplynout dne 27. 1. 2011. Dne 24. 1. 2011 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad podání.
Této žádosti bylo Ústavním soudem vyhověno, neboť se jevilo, že je stěžovatel v kontaktu s Českou advokátní komorou, která mu určí advokáta pro řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel však ani v dodatečně stanovené lhůtě (ani později) vady podání neodstranil, přestože od první výzvy k odstranění vad podání uplynulo více než stěžovatelem požadovaných 60 dnů. Pouze pro úplnost je přitom třeba připomenout, že šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou a nelze ji obcházet prodlužováním soudcovských lhůt pro odstranění vad návrhu.
V dané věci považuje Ústavní soud poskytnutou lhůtu za dostatečnou, nemluvě o tom, že již byla jednou stěžovateli prodloužena. Jelikož tedy nebyly ve stanovené lhůtě vady projednávaného návrhu odstraněny, Ústavnímu soudu nezbylo než návrh dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. března 2011
Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj