Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Vávrové, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. června 2025 č. j. 18 Co 191/2025-94 a usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 9. září 2024 č. j. 30 EXE 933/2024-30, spojené s návrhem na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mladé Boleslavi, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Komerční banka, a. s., sídlem Na Příkopě 33/969, Praha 1 - Staré Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
1. Dne 14. 10. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost (doplněná podáním ze dne 17. 10. 2025), kterou stěžovatelka brojila proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím, přičemž namítala porušení čl. 11, čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
2. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že žádá Českou advokátní komoru o ustanovení advokáta a že poté "bude stížnost bezodkladně doplněna o právní argumentaci a návrh petitu". Ústavní soud nejprve vyčkával, zda advokát jí bude na její avizovanou žádost ustanoven, a poté budou vady podání odstraněny, jak slibovala ve svých podáních ze dne 14. 10. 2025 i ze dne 17. 10. 2025. Z vyžádaného sdělení České advokátní komory, pobočky v Brně ze dne 19. 1. 2026 Ústavní soud zjistil, že Česká advokátní komora do dne zaslání sdělení žádost stěžovatelky o určení advokáta ve věci ústavní stížnosti směřující proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2025 č. j. 18 Co 191/2025-94 neeviduje.
3. Protože návrh nesplňoval náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 34 a § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatelku výzvou ze dne 20. 1. 2026 k odstranění vad jejího podání a k tomu jí stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy. Současně stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, návrh (ústavní stížnost) podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bude odmítnut.
4. Výzva k odstranění vad návrhu byla stěžovatelce doručena dne 22. 1. 2026. Od následujícího dne počala stěžovatelce běžet lhůta k odstranění vad návrhu, která uplynula dnem 6. 2. 2026. Dne 9. 2. 2026 obdržel Ústavní soud žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad podání. Stěžovatelka v žádosti uvedla, že z důvodu závažných technických problémů jí "bylo objektivně znemožněno" podat včas žádost České advokátní komoře o určení advokáta k zastupování v řízení o této ústavní stížnosti. Proto žádá o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, aby "po odstranění technických problémů" mohla řádně podat žádost Česká advokátní komoře o určení advokáta k zastupování před Ústavním soudem.
5. Stěžovatelka vady svého návrhu ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí až dosud neodstranila. Žádným způsobem nevysvětlila, v čem spočívají její závažné technické problémy, jimiž "bylo objektivně znemožněno" podat včas žádost České advokátní komoře o určení advokáta k zastupování v řízení o této ústavní stížnosti, když vadný návrh (ústavní stížnost) byl podán již dne 14. 10. 2025. Ústavnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatelka podává opakovaně obdobná vadná podání, která jsou odmítána pro neodstraněné vady (viz např. usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1634/25
,
II. ÚS 1786/25
,
II. ÚS 1854/25
,
,
atd.). S přihlédnutím k tomu Ústavní soud již dále lhůtu k odstranění vad neprodlužoval.
6. Z těchto důvodů soudce zpravodaj návrh (ústavní stížnost) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. S ohledem na výše uvedené skutečnosti neshledal Ústavní soud důvod k vyhovění návrhu stěžovatelky na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. února 2026
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj