II.ÚS 3378/25 ze dne 18. 3. 2026
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Matyáska, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 118 Co 92/2025-202 ze dne 29. srpna 2025 a usnesení Okresního soudu v Berouně č. j. 15 EXE 388/2023-139 ze dne 14. května 2025, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Berouně, jako účastníků řízení, a České kanceláře pojistitelů, sídlem Milevská 2095/5, Praha 4, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 17. 11. 2025 ústavní stížnost stěžovatele, která ale nesplňuje podmínky k jejímu projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Stěžovatel především není zastoupen advokátem, ačkoliv tato povinnost je dána § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
2. Ústavní soud proto stěžovateli zaslal výzvu k odstranění vad ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, případně ke sdělení relevantní překážky, proč vady ve stanovené lhůtě odstranit nelze, a současně ho poučil o důsledcích řádného a včasného neodstranění vad návrhu. Výzva ze dne 4. prosince 2025 byla stěžovateli doručena dne 15. prosince 2025. Na základě žádosti stěžovatele ze dne 30. ledna 2026 Ústavní soud prodloužil lhůtu o 10 dnů a na základě další žádosti stěžovatele ze dne 16. února 2026 ji zcela mimořádně prodloužil o dalších 7 dnů. Celkem tedy měl stěžovatel k odstranění vad návrhu více než 90 dnů od doručení výzvy ze dne 4. prosince 2025. Dvakrát prodloužená lhůta k odstranění vad uplynula dne 16. března 2026. Ve stanovené lhůtě - ani později - však stěžovatel vady svého podání neodstranil.
3. Ústavní soud zdůrazňuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem není samoúčelným formalismem, který by měl jednotlivcům ztížit či snad znemožnit přístup k Ústavnímu soudu a dosažení spravedlivého rozhodnutí. Zastoupení advokátem má naopak zaručit, že podstata věci bude posouzena kvalifikovaným profesionálem. Ten může jednak posoudit, zda by podání ústavní stížnosti nebylo zjevně bezúspěšným uplatňováním práva (a tuto skutečnost případně svému klientovi sdělit), ale zejména zajistit, aby podání bylo sepsáno kvalifikovaně a mělo skutečný potenciál dosáhnout řešení příznivého pro jednotlivce, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv.
4. S ohledem na uplynulý čas, který stěžovatel k zajištění advokátního zastoupení do dnešního dne měl, Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. března 2026
Martin Smolek v. r. soudce zpravodaj