Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatele A. N., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Rýnovice, P. O. Box 14, Jablonec nad Nisou, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem, sídlem náměstí Republiky 53, Pardubice, proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové ve věci sp. zn. 7 T 14/2008, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavnímu soudu bylo dne 17. 12. 2024 doručeno podání stěžovatele, které postrádalo podstatné náležitosti návrhu podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel byl proto Ústavním soudem dne 19. 12. 2024 vyzván k odstranění vad podání včetně upozornění na povinné zastoupení advokátem. Stěžovatel následně dne 4. 2. 2025 podal prostřednictvím zmocněného advokáta ústavní stížnost.
2. V ní uvedl, že nebrojí proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2009 č. j. 7 T 14/2008-831, kterým byl odsouzen pro trestné činy podle § 241 odst. 1 a odst. 3 písm. b) a § 219 odst. 1 a odst. 2 písm. e) a písm. h) trestního zákona k úhrnnému výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, k vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a propadnutí věci. Stěžovatel dále nebrojí ani proti výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou a ochrannému opatření spočívajícímu v zabezpečovací detenci. Stěžovatel brojí proti postupu Krajského soudu v Hradci Králové po vyhlášení rozsudku a dospívá subjektivně k závěru, že postupem soudu byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva a svobody, zejména jeho právo na obhajobu zaručené čl. 37 Listiny základních práv a svobod.
3. Stěžovatel namítá, že mu nikdy nebylo doručeno písemné vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2009 č. j. 7 T 14/2008-831, a tedy, že tento rozsudek nikdy nenabyl právní moci. Toto tvrzení dokládá výpisem z přijaté a odeslané pošty, který byl vyhotoven vězeňskou službou za období od 13. 6. 2008 do 18. 9. 2023, v němž není doručení rozsudku uvedeno; stěžovatel také argumentuje tím, že na doručence založené v trestním spisu není jeho podpis. Konečně namítá, že do protokolu o hlavním líčení se nevzdal práva odvolání proti citovanému rozsudku ("neví, kdo se v jeho případě vzdal práva podat odvolání") a že jím podané písemné odvolání nebylo soudem bezdůvodně projednáno.
4. Stěžovatel žádá Ústavní soud, aby posoudil, zda je podání ústavní stížnosti na místě, přičemž je přesvědčen, že lhůta pro její podání dosud nezačala běžet, protože mu rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nebyl doručen.
5. Ústavní soud předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, posuzuje podmínky řízení, tedy zda ústavní stížnost splňuje všechny požadavky stanovené zákonem o Ústavním soudu a zda byla podána včas. Jak bylo již výše konstatováno, ústavní stížnost byla doplněna právním zástupcem stěžovatele a byla k ní přiložena řádná plná moc pro zastupování před Ústavním soudem. Ústavní soud po nahlédnutí do vyžádaného soudního spisu však dospěl k závěru, že ústavní stížnost je opožděná, tedy je podána po uplynutí zákonem stanovené doby pro její podání.
6. Podle § 72 odst. 3 platí, že ústavní stížnost lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle § 72 odst. 5 lze podat ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se o zásahu do ústavně zaručených práv nebo svobod stěžovatel dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.
7. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že mu rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nebyl nikdy doručen, čímž došlo k porušení jeho základních práv, a že se nikdy nevzdal práva odvolání a jeho odvolání podané dne 25. 2. 2009 mělo být projednáno.
8. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 20. 2. 2009 vyplývá, že po vyhlášení rozsudku stěžovatel prohlásil, že "Rozsudku, trestu i poučení jsem rozuměl. Vzdávám se práva odvolání a nepřeji si, aby bylo projednáno odvolání podané v můj prospěch osobami blízkými." (č. l. 820). Přesto však dne 26. 2. 2009 bylo soudu doručeno jeho písemné odvolání (č. l. 764). Toto odvolání zaslal soud na vědomí obhájci stěžovatele, který je převzal dne 2. 3. 2009 (č. l. 765). Rozsudek byl stěžovateli doručen podle doručenky dne 9. 3. 2009; ve stejný den byl doručen i obhájci stěžovatele (v obou případech na č. l. 858).
9. Podle protokolu o jednání soudu ze dne 20. 3. 2009 o dalším trvání vazby podle § 71 odst. 4 a 6 trestního řádu stěžovatel na dotaz, zda trvá na podaném odvolání, sdělil, že "Ne, stahuji ho". Na další dotaz předsedy senátu, zda jeho vyjádření má být bráno jako zpětvzetí odvolání, odpověděl stěžovatel "Ano" (č. l. 892). Následně soud vydal písemné usnesení ze dne 20. 3. 2009 č. j. 7 T 14/2008-893 s výrokem, že podle § 250 odst. 4 trestního řádu "bere předseda senátu na vědomí zpětvzetí odvolání, které obžalovaný A. N. podal dne 25. února 2009 proti rozsudku Krajského soudu Hradec Králové sp. zn. 7 T 14/2008, ze dne 20. 2. 2009" (č. l. 893). Toto usnesení bylo stěžovateli i obhájci doručeno dne 23. 3. 2009 (v obou případech na č. l. 894).
10. Z výše uvedeného tedy plyne, že o tom, že odvolání podané dne 25. 2. 2009 nebude soudem věcně projednáno, se stěžovatel dozvěděl dne 20. 3. 2009, respektive dne 23. 3. 2009. Ústavnímu soudu nezbývá než uzavřít, že námitku, že se nikdy nevzdal práva odvolání a že jeho odvolání ze dne 25. 2. 2009 mělo být projednáno, bylo třeba uplatnit prostřednictvím ústavní stížnosti ve lhůtě uvedené v bodě 6. tohoto usnesení.
11. Ústavní soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. března 2025
Jan Svatoň v. r. soudce zpravodaj