Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky HOTJET CZ, s. r. o., se sídlem Bolatice, Průmyslová 966, právně zastoupené JUDr. Tomášem Hulvou, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Opavě, nám. Republiky 2/1, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 2020 č. j. 15 Co 369/2019-309, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavnímu soudu byl doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě s tvrzením, že jím mělo dojít k porušení jejích základních práv zaručených čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Porušení práva na soudní ochranu spatřuje stěžovatelka v tom, že Krajský soud v Ostravě vydal napadené opravné usnesení dle § 164 o. s. ř. nikoli za účelem opravy chyb v psaní a počtech či zjevných nesprávnostech, ale naopak opravným usnesením zcela změnil rozhodnutí takovým způsobem, že položka, která byla rozsudkem "zamítnuta" (resp. potvrzeno zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně), byla opravným usnesením nařízena k úhradě (resp. byla mezi položkami, ohledně kterých bylo změněno zamítavé rozhodnutí soudu prvého stupně).
Podle stěžovatelky jsou datum a čas elektronického podpisu rozsudku i napadeného opravného usnesení stejné. Oba dokumenty podle jejího přesvědčení zřejmě vznikaly současně. Žalovaná stěžovatelka nebyla informována o změně rozsudku opravným usnesením a dozvěděla se o něm až dne 6. 11. 2020, kdy jí bylo písemné vyhotovení rozsudku doručeno spolu s opravným usnesením. Elektronický systém InfoSoud neobsahuje žádný záznam o tom, že by bylo opravné usnesení vydáno. Stěžovatelka má proto podezření, že opravné usnesení nevzniklo dne 11.
9. 2020, ale blíže neurčeného data v době, kdy odvolací soud sepisoval písemné vyhotovení rozsudku a dospěl k závěru, že o jednom z uplatněných nároků rozhodl nesprávně.
3. Pokud jde o řízení před Ústavním soudem, pak je nutno připomenout, že zákon o Ústavním soudu rozeznává v § 43 odst. 2 písm. a) jako zvláštní kategorii návrhy zjevně neopodstatněné. Zákon tímto ustanovením dává Ústavnímu soudu pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího, jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, příp. ve vyžádaném soudním spise. Vedou-li informace zjištěné uvedeným způsobem Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, může být bez dalšího odmítnuta. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter. Tak tomu je i v daném případě.
4. Oprava výroku rozhodnutí je v obecné rovině nežádoucí a výjimečná, nikoli však a priori zapovězená - posouzení konkrétní věci závisí na kontextu vztahu opravného usnesení k výsledku řízení a na zachování procesních záruk účastníků řízení plynoucích z hlavy páté Listiny [viz např. nález sp. zn. IV. ÚS 2956/07 ze dne 12. 3. 2009 (N 54/52 SbNU 539)]. Výjimečně je tedy možné připustit, aby například soud, který v důsledku evidentní chyby při výpočtu přisouzené částky (s tím, že základ nároku je nepochybně dán), vyhlásil výrok rozsudku v nesprávném znění, tuto chybu opravil postupem podle § 164 o. s. ř.; důsledně se však musí držet podstaty svého rozhodnutí a napravovat "přehmaty", jež mohou nastat nejen v písemném vyhotovení, ale i při vyhlášení rozhodnutí (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1663/20 ).
5. Vyhotovení opravného usnesení odvolací soud odůvodnil tím, že ve výroku rozsudku došlo z důvodu mechanického selhání ke zjevné nesprávnosti v počtech, konkrétně v součtu kupní ceny tepelných čerpadel, která se projevila v měnícím a potvrzujícím výroku. Tuto zjevnou mechanickou početní nesprávnost, která jednoznačně vyplývá rovněž z odůvodnění napadeného rozsudku, odvolací soud v souladu s § 164 o. s. ř. opravil tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Ústavní soud zjistil, že obsah odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, kterým měnil rozsudek soudu prvního stupně, v bodu 30. odpovídá výroku rozsudku v opravném usnesení.
6. V postupu odvolacího soudu tedy Ústavní soud svévoli ani exces ústavněprávního přesahu nespatřuje. Odvolací soud evidentně pochybil, jinak by nebyl nucen vydávat opravné usnesení; z jeho odůvodnění je však v kontextu odůvodnění opravovaného rozsudku zřetelně patrno, k jaké chybě došlo a jak ji napravil. Ústavní soud se proto neztotožňuje s názorem stěžovatelky, že by svým postupem odvolací soud použil institut opravného usnesení ve smyslu § 164 o. s. ř. nepřípadně či dokonce jím "maskoval" své původně nesprávné rozhodnutí.
7. Ani postup odvolacího soudu při doručování rozsudku a opravného usnesení nelze považovat za rozporný z příslušným ustanovení občanského soudního řádu, potažmo právem na soudní ochranu; je-li napravována chyba způsobená již při vyhlášení rozsudku, logicky pak postačí doručit účastníkům řízení opravné usnesení spolu s písemným vyhotovením rozsudku, jímž soud vzniklou chybu napraví.
8. Protože Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení základních práv stěžovatelky, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. ledna 2021
Ludvík David, v. r. předseda senátu