Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti Jiřího Ulvra, zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem Národní 973/41, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2022 č. j. 16 Co 161/2022-117 ve vztahu k výroku I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. března 2022 č. j. 26 C 225/2021-76 v rozsahu, v němž se týká stěžovatelova nároku na zaplacení náhrady nemajetkové újmy, a ve vztahu k nákladovému výroku II. téhož rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení části v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho práv zaručených zejména čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel se po České republice - Ministerstvu spravedlnosti žalobou domáhal omluvy a zaplacení náhrady nemajetkové újmy (finančního zadostiučinění) ve výši 30 000 Kč za nesprávný úřední postup ve formě zveřejňování citlivých údajů stěžovatele v Centrálním registru oznámení z důvodu jeho působení jako veřejného funkcionáře (v období do 31. 12. 2020). Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 10. března 2022 č. j. 26 C 225/2021-76 žalobu zamítl a Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
3. V posuzované věci jde o účinky nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/17 ze dne 11. února 2020, kterým byl uplynutím dne 31. prosince 2020 zrušen § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (ve znění účinném od 30. června 2018). Rozhodnutí o ústavní stížnosti závisí na řešení otázky, zda má nález sp. zn. Pl. ÚS 38/17 za následek nesprávnost postupu Ministerstva spravedlnosti jako správce registru oznámení, které podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů v rozsahu stanoveném zrušenou zákonnou úpravou přede dnem vykonatelnosti tohoto nálezu umožnilo každému bezplatně nahlížet do registru oznámení prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti; jinými slovy, zda šlo o nesprávný úřední postup tohoto ministerstva ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 160/2006 Sb.
4. Totožnou problematikou se Ústavní soud zabýval ve stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 57/22 ze dne 29. listopadu 2022, kterým byl překonán právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 579/22 ze dne 18. října 2022 a podle kterého samotné umožnění nahlížení do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů v období do 31. prosince 2020 způsobem podle § 13 odst. 3 věty první a druhé zákona o střetu zájmů, tedy bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě bez předchozí žádosti v rozsahu stanoveném v § 14b odst. 1 písm. a) až c) zákona o střetu zájmů, nezakládá právo těchto veřejných funkcionářů vůči státu na náhradu nemateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.
5. Za dané situace Ústavní soud považuje za dostačující na odůvodnění citovaného stanoviska (které bylo přijato na návrh vzešlý z řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby, která byla zastoupena stejnou advokátkou jako stěžovatel v nynější věci) tímto odkázat a konstatovat, že s ohledem na jeho závěry je namístě ústavní stížnost odmítnout mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. ledna 2023
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu