Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka a soudce Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele T. M., zastoupeného Mgr. Martinem Zbořilem, advokátem se sídlem Zahradní 483, Smiřice, směřující proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 5 T 162/2008 a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2013, sp. zn. 3 To 415/2013, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. 3 To 415/2013, ze dne 16. 10. 2013, bylo rozhodnuto, že se stížnost stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Brně, č.j. 5 T 162/2008-21160, ze dne 27. 06. 2013, jímž byl stěžovatel zavázán uhradit ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení "Českému státu - Městskému soudu v Brně" mimosmluvní odměnu a hotové výdaje ve výši 3.258,-Kč, které byl uhrazeny ustanovenému obhájci, podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), zamítá.
Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces a právní pomoc, resp. obhajobu dle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, a čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 a odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Stěžovatel má za to, že k uvedenému porušení jeho práv došlo především v důsledku toho, že obecnými soudy nedošlo ke zhodnocení pro věc podstatných okolností. Stěžovatel uvádí, že se nachází v invalidním důchodu, je de facto bez příjmů a měl by proto být zproštěn nákladů na obhajobu. Na této skutečnosti nemůže dle jeho názoru nic změnit ani předchozí rozhodnutí Městského soudu v Brně, dle kterého nárok na bezplatnou obhajobu nemá, jelikož toto rozhodnutí zjevně neodpovídá realitě. Stěžovatel dále připomíná, že vliv na rozhodování o povinnosti hradit náklady ustanoveného obhájce musí mít také skutečnost, že se domáhá revize rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení ústavní stížností vedené pod sp. zn. IV. ÚS 101/13
. Z důvodu, že o této ústavní stížnosti doposud nebylo rozhodnuto, bylo rozhodnutí obecných soudů o nákladech ustanovené obhajoby předčasné. Stěžovatel také upozorňuje, že na jeho případ dopadá amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013, z čehož dovozuje, že jako amnestovanému by mu povinnost k náhradě nákladů řízení neměla být uložena. Stěžovatel rovněž navrhuje, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených usnesení a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem.
Ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným.
Kdo podal zcela bezvýsledně návrh na obnovu řízení, je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem. Dále je povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti s takovým návrhem ustanoven, ledaže obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu (§ 153 odst. 1 trestního řádu).
Po prostudování napadených usnesení musí Ústavní soud konstatovat, že obecné soudy se vypořádaly se všemi okolnostmi podstatnými pro posouzení věci, příslušné právní normy interpretovaly a aplikovaly ústavně konformním způsobem a svá rozhodnutí patřičně odůvodnily. Ústavní soud tedy uzavírá, že postupem obecných soudů a napadenými rozhodnutími nedošlo ke stěžovatelem tvrzenému porušení základních práv.
Vzhledem k výsledku řízení Ústavní soud neshledal ani důvody pro vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadených usnesení (§ 79 zákona o Ústavním soudu) a pro přiznání náhrady nákladů řízení stěžovateli podle § 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. února 2014
Stanislav Balík, v. r. předseda senátu