Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 3563/14

ze dne 2014-11-19
ECLI:CZ:US:2014:2.US.3563.14.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, proti usnesení Nejvyššího správního soudu vydané pod sp. zn. Aprk 46/2014, takto: Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

1. V podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 11. 11. 2014, stěžovatel žádá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu z důvodu zásahu do práva na spravedlivý proces. Činí tak, aniž by byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

2. Z desítek dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, se podává, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoli byl o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně poučen (viz např. ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 257/09 ,

,

I. ÚS 787/09 ,

,

,

III. ÚS 1204/10 ,

II. ÚS 1778/10 ,

II. ÚS 289/11 ,

I. ÚS 1478/09 a další).

3. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.

4. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak opakovaně stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

5. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudcem zpravodajem stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2014

Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj