Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1784/2025-78 ze dne 11. září 2025, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Co 23/2025-50 ze dne 11. března 2025 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 21 Co 264/2019-422 ze dne 31. října 2019, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Podkrušnohorského bytového družstva, sídlem Duchcovská 412/88c, Teplice, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní soud se ústavní stížností nemůže blíže zabývat, neboť stěžovatel není zastoupen advokátem, byť to zákon vyžaduje (§ 29 až 31 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud již stěžovatele mnohokrát poučil, že jej musí před Ústavním soudem zastupovat advokát, a to již při podání ústavní stížnosti. Přesto stěžovatel tohoto poučení nedbá. Proto by bylo zbytečné, aby Ústavní soud poučoval stěžovatele o nutnosti zastoupení v každé z mnoha věcí, ve kterých se na Ústavní soud obrací. Odmítá-li stěžovatel (bez jakéhokoli odůvodnění) všechny soudkyně a soudce Ústavního soudu, je otázkou, zda je ústavní stížnost vůbec míněna vážně, neboť o takovém návrhu by logicky beztak neměl kdo rozhodnout.
Soudkyně zpravodajka proto podobně, jako tak činí Ústavní soud v dalších stěžovatelových věcech, odmítla návrh pro vady, to analogicky podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 18. prosince 2025
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka