Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti I. M., t a k t o: Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní soud obdržel návrh stěžovatele, který byl dne 23. 7. 2003 doplněn podáním, v němž stěžovatel žádal Ústavní soud o ustanovení advokáta v řízení před Ústavním soudem ex offo. Žádost stěžovatel odůvodnil poukazem na momentální nemajetnost i na skutečnost, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody.
S ohledem na skutečnost, že podání vykazovalo vady ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších přepisů (dále jen "zákon č. 182/1993 Sb."), zaslal soudce zpravodaj stěžovateli výzvu k odstranění vad podání s tím, že jej poučil o možnosti požádat Českou advokátní komoru, se sídlem Národní 16, Praha 1, ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, o určení advokáta v řízení o ústavní stížnosti. K odstranění vad podání byla stěžovateli určena 15 denní lhůta ode dne obdržení výzvy.
Dne 3. 2. 2004 byla Ústavnímu soudu doručena na vědomí žádost stěžovatele o určení advokáta, adresovaná České advokátní komoře, která současně obsahovala žádost určenou Ústavnímu soudu o prodloužení původně stanovené lhůty k odstranění vad podání o 20 dnů.
V podstatě shodnou žádost, tj. žádost o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, obsahovalo i podání, které Ústavní soud obdržel dne 9. 2. 2004 faxem od Mgr. A. D., advokátky, (potvrzenou doporučeným dopisem ze dne 9. 2. 2004), s odůvodněním, že přípisem České advokátní komory ze dne 5. 2. 2004 byla určena podle § 18 zákona o advokacii právním zástupcem stěžovatele ve věci předmětné ústavní stížnosti, a z tohoto důvodu žádá o poskytnutí lhůty v rozsahu 14 dnů k tomu, aby se mohla seznámit s případem, a "případně doplnit podání" stěžovatele.
Žádosti Mgr. A. D. bylo vyhověno dopisem, který jmenovaná převzala dne 16. 2. 2004, v němž jí byla prodloužena původně stanovená lhůta do 29. 2. 2004 s poučením, že pokud v tomto termínu vady návrhu neodstraní, bude ústavní stížnost odmítnuta podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Dne 26. 2. 2004 obdržel Ústavní soud sdělení Mgr. A. D. v tom smyslu, že stěžovatel se s ní nijak nekontaktoval, v místě trvalého bydliště se nezdržuje a místo jeho pobytu se jí nepodařilo zjistit. Z tohoto důvodu není schopna vyhovět podmínkám výzvy, neboť jí do této doby není znám ani její obsah.
Na základě telefonického dotazu v kanceláři advokátky Mgr. A. D. (viz úřední záznam ze dne 5. 3. 2004 na č. l. 13) bylo zjištěno, že podle e-mailového sdělení od stěžovatele, je jeho současným místem pobytu adresa: Na tuto adresu byla stěžovateli doručována výzva Ústavního soudu k odstranění vad podání, s termínem prodloužení původně určené lhůty do 13. 3. 2004. Jak vyplývá z dodejky založené ve spise na č. l. 15, shora označenou výzvu převzal stěžovatel dne 10. 3. 2004.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel ani v takto jemu prodloužené lhůtě vady návrhu neodstranil, nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., z důvodu neodstranění vad návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. března 2004
JUDr. Jan Musil v. r. soudce zpravodaj