Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti 1) M.S., 2) JUDr. V.V., zastoupených JUDr. V.P., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. 16 Ca 453/97, a rozhodnutí O.Ú. ze dne 16. 7. 1997, č. j. 72-15/4/97-818, t a k t o : Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 9. 1998 a doplněným dne 28. 9. 1998 k tomu nezpůsobilými osobami se navrhovatelé domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 24. 6. 1998, sp. zn. 16 Ca 453/97, a rozhodnutí O.Ú. ze dne 16. 7. 1997, č. j. 72-15/4/97-818. Dále navrhli, aby Ústavní soud zrušil v ustanovení § 13 odst. 2 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění zák. č. 30/1996 Sb., větu první, v ustanovení § 13 odst. 5 zák. č. 229/1991 Sb., větu první za druhou čárkou, tj. slova : " která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze ...".
Ústavní stížnost je oprávněná podat fyzická nebo právnická osoby, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodními smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10. Ústavy. Podle ustanovení § 75 odst. 1 je však ústavní stížnost nepřípustná, jestliže navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Podle stížností napadeného rozsudku přezkumného Krajského soudu v Ústí n. Labem, kterým nebyla schválená dohoda o vydání nemovitostí v k. ú. R., bylo však současně rozhodnuto, že věc se vrací O.Ú. k rozhodnutí.
Řízení tedy dále pokračuje a proti rozhodnutí, které pozemkový úřad učiní, mají stěžovatelé na ochranu jejich práva možnost podle ustanovení § 9 odst. 6 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podat opravný prostředek k soudu.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť podle ustanovení § 75 odst. 1 cit. zákona se jedná o návrh nepřípustný.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 10. května 1999