Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu J. D., takto: Návrh se odmítá.
1. Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 23. října 2012, označeným "Stížnost - porušení základního práva zaručující mi Ústavou České republiky - a to - právo na spravedlivý soudní proces!", stěžovatel žádá, aby Ústavní soud "nařídil nový proces o jeho kauze".
2. Ústavní soud předesílá, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v ustanovení § 43 přiznává v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter.
3. Podle § 72 odst. 3 zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
4. Stěžovatel se ve svém podání zmiňuje toliko o tom, že byl rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 2 T 16/2005 ze dne 21. března 2005, uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 a 2 trestního zákona a za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání třinácti let, z něhož již vykonal devět let. Dotazem na uvedený obecný soud Ústavní soud zjistil, že ve skutečnosti byl citovaný rozsudek zrušen rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 51/2005 ze dne 7. června 2005, kterým bylo současně ve věci stěžovatele nově rozhodnuto. Ústavní soud konečně zjistil, že stěžovatel v dané věci celkem čtyřikrát podal návrh na povolení obnovy řízení. O posledním z těchto návrhů bylo konečným způsobem rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 113/2011 ze dne 22. prosince 2011, který byl stěžovateli doručen 13. ledna 2012.
5. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že lhůta k podání ústavní stížnosti ve věci stěžovatele marně uplynula nejpozději dne 13. března 2012.
6. Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatele odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona, jako podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání. Stěžovatel ani nebyl vyzýván k odstranění vad podání (absence zastoupení, absence řádného petitu, absence příloh, nedostatečný počet stejnopisů podání), protože jejich odstranění by na věci nemohlo nic změnit.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. listopadu 2012
Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj