Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele M. S., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích ze dne 16. 8. 2023 č. j. 13 To 255/2023-133 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 27. 6. 2023 č. j. 2 T 205/2016-101, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 14. 2. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví specifikovaným rozhodnutím.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Podle § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě speciální procesní plné moci (§ 31 odst. 2 téhož zákona). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu (§ 34 zákona o Ústavním soudu). Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých ústavně zaručených práv a svobod mělo podle stěžovatele dojít.
4. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami. Především nebyl sepsán advokátem, nebyla k němu přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a chybí v něm jakákoliv ústavněprávní argumentace k údajnému porušení základních práv a svobod stěžovatele.
5. Ústavní soud proto výzvou ze dne 22. 2. 2024 stěžovatele poučil o nutných náležitostech ústavní stížnosti. Byl upozorněn, že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem a doložena jeho plnou mocí, ve které je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Současně byl informován, že advokáta mu za určitých podmínek může určit Česká advokátní komora. Byl poučen také o podmínkách vyplývajících z § 34 odst. 1, § 72 odst. 3, § 72 odst. 6 a § 75 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad podání, k čemuž mu byla stanovena lhůta třiceti dnů od doručení výzvy k odstranění vad. Dále Ústavní soud stěžovatele poučil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude jeho návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut.
6. Z doručenky je patrné, že uvedená výzva byla stěžovateli doručena dne 27. 2. 2024. Lhůta tedy uplynula dne 28. 3. 2024. Přestože byl stěžovatel poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranil. Neučinil tak ani do dnešního dne a o prodloužení lhůty k odstranění vad také nepožádal.
7. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 4. dubna 2024
Pavel Šámal v. r. soudce zpravodaj