Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky R. M., zastoupené Mgr. Vladimírem Trnavským, advokátem v Karviné-Fryštátu, Fryštátská 2064/57b, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 22. ledna 2008 sp. zn. 116 C 215/2007, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. listopadu 2008 sp. zn. 14 Co 186/2008, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní soud obdržel dne 6. března 2009 podání označené jako ústavní stížnost, (předáno k poštovní přepravě 4. března 2009) směřující proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 22. ledna 2008 sp. zn. 116 C 215/2007 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. listopadu 2008 sp. zn. 14 Co 186/2008, kterými byla zamítnuta žaloba týkající se určení vyživovací povinnosti rozvedeného manžela do budoucna. Podání nebylo blíže odůvodněno a právní zástupce stěžovatelky uvedl, že z důvodu akutního respiračního onemocnění ústavní stížnost blíže odůvodní ve lhůtě do 15 dnů.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny formální předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť ústavní stížnost je v dané věci opožděná.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); takovýmto rozhodnutím v posuzované věci je rozsudek odvolacího soudu, a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem následujícím po 9. lednu 2009, kdy stěžovatelce bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu (§ 72 odst. 3 al. 1 zákona o Ústavním soudu). Byla-li však blanketní ústavní stížnost podána dne 4. března 2008 (svěřením zásilky k poštovní přepravě) a v 60 denní lhůtě do 10. března nebyla řádně doplněna, je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.
Ze shora uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout soudcem zpravodajem jako návrh nepřípustný, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci. Ústavní soud nepovažoval za potřebné vyzývat právního zástupce a stěžovatelku k odstranění vad podání, neboť by to nemohlo vést k souladu ústavní stížnosti se zákonem o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 24. března 2009
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj