Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Malenovského a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Antonína Procházky v právní věci navrhovatele L. K., zastoupeného advokátem JUDr. Jiřím Bednářem, Advokátní kancelář se sídlem v Praze, Mikovcova 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 2. 6. 2000, čj. PP 32/2000-73, a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 8. 2000, čj. 31 To 455/2000-83, takto: Řízení se zastavuje.
Včas podanou ústavní stížností ze dne 7. 9. 2000 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě a Krajského soudu v Ústí nad Labem. Namítal, že obecné soudy tím, že zamítly jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, porušily jeho právo na spravedlivý proces a ve svých důsledcích i článek 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Odvolací soud pak svým konstatováním, že stížnost nebyla blíže odůvodněna, postupoval dle názoru stěžovatele v rozporu s čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny, neboť se nevypořádal s jeho obhajobou, nepřihlížel k argumentům, tvrzeným v odůvodnění stížnosti, a ani je nečetl.
V průběhu přípravy věci k projednání v senátě právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu sdělil, že jeho mandant zemřel. Ústavní soud tuto skutečnost ověřil dotazem na správní odbor Městského úřadu v Mladé Boleslavi. Ze zaslaného úmrtního listu pak zjistil, že stěžovatel zemřel dne 27. 10. 2001.
Institut zastavení řízení upravuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") v ustanovení § 77, které na situaci popsanou shora z hlediska své konstrukce nedopadá. Řízení o ústavní stížnosti, zemře-li v jeho průběhu stěžovatel, nelze tudíž podle uvedeného ustanovení zastavit.
Podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.
Podle § 107 odst. 1, věta prvá občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle § 107 odst. 5, věta prvá občanského soudního řádu, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí (§ 7 odst. 2 občanského zákoníku).
Protože stěžovatel poté, co bylo řízení před Ústavním soudem zahájeno, zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení o ústavní stížnosti pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.
V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v trestním řízení obecné soudy tím, že zamítly jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, porušily jeho ústavně zaručená práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva a svobody, jež jsou podle ústavního práva vázány na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce. Navíc úprava institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody dle § 61 trestního zákona je přímo vázána na osobu odsouzeného, tj. stěžovatele.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení § 107 odst. 5 občanského soudního řádu s odkazem na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání. V Brně dne 29. ledna 2002
JUDr. Jiří Malenovský
předseda senátu