Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. K., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2002, čj. 5 Cmo 375/2001-113, mimo ústní jednání, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Dne 15. 8. 2002 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele, které bylo současně adresováno dalším orgánům. Napadá v něm postup obecných soudů ve věci, která byla ukončena rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2002, čj. 5 Cmo 375/2001-113. Protože toto podání, stejně jako další podání postoupené Ústavnímu soudu Vrchním soudem v Praze dne 11. 9. 2002, nesplňovalo požadavky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., byl soudcem zpravodajem vyzván k odstranění vad s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. K tomu mu byla s ohledem na okolnosti případu stanovena lhůta 45 dnů.
Na tuto výzvu stěžovatel nereagoval, ač je vykázáno doručení ze dne 21. 11. 2002. Stěžovatel tak ve stanovené lhůtě vady neodstranil. Proto bylo rozhodnuto v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že se podání odmítá.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. ledna 2003
Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu