Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci stěžovatele Ing. V. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 7. 2002, sp. zn. 11 Zp 37/2002 a jinému zásahu Nejvyššího soudu ČR spočívajícím v nečinnosti, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Dne 16. 9. 2002 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost pana Ing.
V. S., jenž brojí proti v záhlaví citovanému usnesení Nejvyššího soudu, kterým byl zamítnut návrh na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky z důvodu zmeškání lhůty pro podání uvedeného návrhu. Stěžovatel má za to, že lhůty byly vyloženy Nejvyšším soudem v rozporu s ústavními předpisy. Dále stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že o části jeho návrhu dosud Nejvyšší soud nerozhodl vůbec. Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 30, § 31, § 34, § 72 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad podání.
K tomu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) ve smyslu § 43 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout. Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 7. 10. 2002.
Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly splněny, neboť lhůta k odstranění vad marně uplynula. Proto soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost dle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. listopadu 2002
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu