Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti blíže nespecifikovaným rozhodnutím, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní soud obdržel dne 24. 2. 2025 blanketní ústavní stížnost stěžovatele, kterou brojí proti dvěma blíže nespecifikovaným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6.
2. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"), musí být z návrhu patrno, které věci se týká a co sleduje, dále musí podání obsahovat konkrétní důvody, v čem navrhovatel spatřuje porušení svých ústavně zaručených práv či svobod, musí pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti a označit důkazy, jichž se dovolává. Pouhé konstatování zásahu nepostačuje. Tzv. blanketní návrh je považován za vadné podání (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2020 sp. zn. I. ÚS 918/20 či ze dne 27. 1. 2021 sp. zn. I. ÚS 3012/20 ; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
3. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Jinými slovy v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se téhož poučení dostávalo totožnému navrhovateli opakovaně, byl-li již dříve o nezbytných náležitostech podání k Ústavnímu soudu poučen.
4. Z lustra Ústavního soudu se podává, že stěžovatel opakovaně činí blanketní návrhy, přičemž byl opakovaně poučen, že neodstranění vytčených vad ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu (např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 3497/20 ,
IV. ÚS 1843/24 ,
I. ÚS 989/24 a mnoha dalších). Přesto, ač je sám advokátem, tedy právním profesionálem, nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byl Ústavním soudem mnohokrát poučen. Podle Ústavního soudu byl stěžovatel dostatečně seznámen s požadavky na zahájení řízení, a proto další poučování nelze považovat za efektivní.
5. Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud přiměřeně použil § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. března 2025
Pavel Šámal soudce zpravodaj