Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 740/22

ze dne 2022-04-19
ECLI:CZ:US:2022:2.US.740.22.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Jaromíra Jirsy a Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Sitty, právně zastoupeného Mgr. Miroslavem Zemanem, advokátem, sídlem V Chaloupkách 403, Neratovice - Libiš s adresou pro doručování Blattného 2315, Praha 5, proti výroku I. a III. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 12. 2021 sp. zn. 61 Co 158/2021, za vedlejšího účastenství Společenství vlastníků X, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

Namítá-li stěžovatel, že mu nebylo řádně doručeno vyúčtování za roky 2017- 2019, lze zcela odkázat na odůvodnění obecných soudů, které dospěly shodně k závěru, že v situaci, kdy stěžovatel reklamoval obsah vyúčtování, musel mít možnost se s ním seznámit. Pokud stěžovatel relativně obsáhle namítá, že obecné soudy měly při vyúčtování elektřiny ve společných prostorách domu vyjít z počtu osob a nikoliv z výše podílu stěžovatele na společných prostorech v domě, zcela přehlíží, že Ústavní soud není další odvolací instancí a prosté porušení zákona či dokonce stanov vedlejšího účastníka nemůže samo o sobě představovat zásah do základních práv a svobod stěžovatele. K obdobným závěrům lze pak dospět i v souvislosti s námitkami, které směřují k posouzení otázky promlčení částky 294 Kč.

Pokud stěžovatel nesouhlasí s tím, jak se odvolací soud vypořádal s povinností stěžovatele uhradit mimořádný příspěvek vlastníků do fondu oprav, jedná se opět o typický výklad podústavního práva a je tak především na obecných soudech, aby se s argumentací stěžovatele vypořádaly. Z ústavněprávního hlediska je podstatné, že krajský soud se s relevantními námitkami vypořádal a na jeho rozhodnutí tak nelze nahlížet jako na libovolné. Samotný nesouhlas stěžovatele s názorem odvolacího soudu jeho rozhodnutí protiústavním nečiní.

Ústavní soud v posuzované věci nezjistil žádné kvalifikované pochybení, jež by bylo způsobilé zapříčinit tvrzené porušení práv stěžovatele. Závěry obecných soudů nevykazují ani znaky libovůle, překvapivosti nebo nepředvídatelnosti, či přílišný formalistický postup. Ústavní soud proto neshledal žádný důvod pro svůj případný kasační zásah.

Ze shora uvedených důvodů Ústavní soud neshledal namítané porušení základních práv či svobod stěžovatele a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. dubna 2022

David Uhlíř v. r. předseda senátu