Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudkyně Dagmar Lastovecké a Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti a) R. N., b) P. M. N., c) R. N.-B., všichni zastoupeni JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem, se sídlem 28. října 1001/3, Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 10 C 587/95-303 ze dne 9. prosince 2009 a proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 10 Co 482/2010-365 ze dne 24. října 2011 za účasti 1) Okresního soudu v Ústí nad Labem a 2) Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníků řízení, a 3) Statutárního města Ústí nad Labem, Velká Hradební 8, 401 00 Ústí nad Labem, 4) JUDr. Františka Gahlera, správce konkurzní podstaty úpadce UNIVERSAL BANKA, a.s., Vaníčkova 1594/1 , 400 01 Ústí nad Labem, 5) PharmDr. J. Š. a 6) M. Š., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
3. Z těchto pramenů se podává, že v průběhu řízení o restituční žalobě před obecnými soudy byli stěžovatelé coby žalobci úspěšní jen vůči 3) vedlejšímu účastníkovi. Stran 4), 5), a 6) vedlejšího účastníka byla jejich žaloba zamítnuta. Důvody k zamítnutí žaloby jsou uvedeny zejména na str. 15 a 18 rozsudku nalézacího soudu a str. 6 až 8 odvolacího soudu. Napadené výroky o náhradě nákladů řízení jsou pak odůvodněny zejména na str. 19 a 21 rozsudku nalézacího soudu a str. 9 odvolacího soudu.
5. Zákon o Ústavním soudu přikazuje podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) nejprve zjišťovat, zda návrh není zjevně neopodstatněný. V zájmu racionality a efektivity řízení před Ústavním soudem je tak dána pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu před tím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. Předpokladem je objektivně založená způsobilost rozhodnout o "nepřijatelnosti" již na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a argumentace, jež je proti nim uplatněna v ústavní stížnosti a jež nedosahuje ústavněprávní roviny, tj. nemůže-li se, vzhledem ke své povaze a obsahu, dotknout ústavně zaručených práv a svobod.
6. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelů s výsledkem rozhodovací činnosti obecných soudů. Těžiště argumentace v odůvodnění ústavní stížnosti spočívá v polemice s jimi provedeným posouzením věci, tedy v polemice v oblastech a na úrovni tzv. "podústavního" práva. Je přitom zřejmé, že stěžovatelé uplatňují stejné argumenty jako v řízení před obecnými soudy, se kterými se tyto soudy odpovídajícím způsobem vypořádaly; Ústavní soud je tak stěžovateli stavěn do role další odvolací instance, byť mu tato (s ohledem na ústavní vymezení) funkce nepřísluší.
7. Obecné soudy se zabývaly návrhem na použití ustanovení § 150 o. s. ř. a neshledaly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které neměly náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat (nalézací soud konstatoval, že takové důvody stěžovatelé ani netvrdily). Nalézací soud precizně odůvodnil, proč ke stanovení náhrady nákladů řízení použil ten který právní předpis a jak došel k částce, již jsou stěžovatelé ve sporu úspěšným účastníkům povinni zaplatit; v tomto směru je nutné námitky stěžovatelů odmítnout. Ostatně zmíněná preciznost se odráží i na zbývajících pasážích rozsudku. Ústavní soud připomíná, že bylo věcí stěžovatelů, proti jakým osobám a z jakých důvodů podají žalobu; byli-li vůči těmto osobám neúspěšní, pak musí nést právem stanovené následky; postupu obecných soudů nelze nic vytknout.
9. S ústavní stížností byl spojen návrh na odklad vykonatelnosti napadených výroků, pojatých do vpředu citovaných rozhodnutí. Protože byla ústavní stížnost prima facie shledána zjevně neopodstatněnou, neměl Ústavní soud ani prostor, aby návrhu stěžovatelů vyhověl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. února 2012
Jiří Nykodým v. r. předseda senátu