Ústavní soud Usnesení občanské

II.ÚS 85/13

ze dne 2013-01-24
ECLI:CZ:US:2013:2.US.85.13.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Stanislava Balíka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 39/51, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2012 č. j. 160 EC 45/2010-36, ve spojení s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a bodů 1, 2, 3 a 4 ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších změn, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. o nákladech řízení v záhlaví označeného rozsudku obecného soudu ve věci nároku z nezaplaceného jízdného a s ním související přirážky. Domnívá se, že tímto pravomocným rozhodnutím bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a do práva zaručeného v čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a též porušen čl. 90 Ústavy. Spolu s ústavní stížností podává ve smyslu ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení shora uvedených ustanovení o. s. ř. a vyhlášky č. 484/2000 Sb. Průběh řízení před obecným soudem, obsah rozhodnutí, v něž vyústilo, jakož i obsah ústavní stížnosti netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jsou účastníkům řízení i Ústavnímu soudu známy.

Dříve než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V projednávané věci soud prvního stupně rozhodl o nároku stěžovatelky podle ustanovení § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. Stěžovatelka tudíž měla možnost proti výroku o nákladech řízení, proti němuž brojí svojí ústavní stížností, podat odvolání, o čemž i byla v napadeném rozsudku poučena. Pokud tak neučinila, nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Její ústavní stížnost je tedy nepřípustná.

Co se týče návrhu stěžovatelky na zrušení v záhlaví uvedených ustanovení právních předpisů ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu, jedná se o návrh akcesorický, který sdílí osud ústavní stížnosti, což plyne i z ustálené judikatury Ústavního soudu.

Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako nepřípustnou. Návrh na zrušení výše uvedených ustanovení právních předpisů Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 24. ledna 2013

Jiří Nykodým předseda senátu