Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. F., t. č. Věznice Stráž pod Ralskem, zastoupeného JUDr. Lubomírem Švábem, advokátem, se sídlem Masarykovo nám. 2/2, 405 01 Děčín, proti usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 6. 12. 2013 č. j. 2 PP 112/2011-87 a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci ze dne 21. 1. 2014 č. j. 55 To 550/2013-94, za účasti Okresního soudu v České Lípě a Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel namítá, že napadená rozhodnutí nerespektují rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii č. 1/2013 Sb., kdy dle stěžovatelovy interpretace tohoto rozhodnutí na uložený trest, respektive jeho zbytek, dopadá jeho čl. IV odst. 1 písm. b), eventuálně čl. I odst. 1.
Stěžovatel odkazuje na své právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.
Stěžovatelova argumentace spočívá v rozdílném právním názoru na interpretaci ustanovení rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii č. 1/2013 Sb. Úlohou Ústavního soudu však není přehodnocování výkladu jednotlivých ustanovení obecného práva provedeného orgány k tomu oprávněnými. Toliko pokud by tento výklad porušoval základní práva stěžovatele, bylo by na Ústavním soudu, aby se věcí zabýval z ústavněprávních hledisek. Přitom žádné indicie, které by svědčily o pochybení takového druhu, Ústavní soud v posuzované věci neshledal. Pouhá skutečnost, že stěžovatel zastává jiný právní názor, není z pohledu ústavního přezkumu nijak podstatná. To pak zejména platí, pokud obecné soudy stěžovatelovy námitky nepominuly, nýbrž se s nimi vypořádaly a svá rozhodnutí a svůj právní názor řádně odůvodnily, jako tomu je právě i v nynější věci. Pro stručnost lze na znění ústavní stížností napadených rozhodnutí dále plně odkázat.
Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud musel považovat ústavní stížnost z ústavněprávního hlediska za zjevně neopodstatněnou a podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. května 2014
Stanislav Balík předseda senátu