Ústavní soud Usnesení ústavní

II.ÚS 96/98

ze dne 1998-03-30
ECLI:CZ:US:1998:2.US.96.98

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

ČESKÁ REPUBLIKA

II.ÚS 96/98

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti JUDr. B.G., zastoupeného JUDr. M.N., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26.1. 1998, sp. zn 15 Co 15/98 a proti dopisu Krajského soudu v Plzni ze dne 27.1. 1998, sp. zn. 13 Co 426/97, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst.1 písm. a) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť navrhovatel neodstranil vady podání ve lhůtě jemu k tomu určené.

Dne 4. 3. 1998 obdržel Ústavní soud stížnost navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26.1. 1998, sp. zn. 15 Co 15/98 a dopisu Krajského soudu v Plzni ze dne 27.1. 1998, sp. zn. 13 Co 426/97. Vzhledem k tomu, že podaná ústavní stížnost vykazovala vady, byla stěžovateli zaslána písemná výzva k odstranění vad návrhu, společně s poučením o náležitostech ústavní stížnosti. Výzvu, včetně poučení, převzal stěžovatel dne 11.3. 1998. Dne 23. 3 . 1998 ve stanovené 15denní lhůtě obdržel Ústavní soud doplněné podání stěžovatele, společně s plnou mocí udělenou JUDr. M.N., 1

II.ÚS 96/98 která obsahovala nepřípustnou substituci. K návrhu však nebylo přiloženo jak napadené usnesení Krajského soudu v Plzni, tak i dopis tohoto soudu, proti nímž podaná stížnost směřuje. V odůvodnění návrhu stěžovatel uvedl, že napadené usnesení Krajského soudu v Plzni dosud neobdržel a žádá proto Ústavní soud, aby v řízení posečkal dokud tento listinný doklad stěžovatel neobdrží.

K podání ústavní stížnosti je podle ustanovení § 72 odst.4 zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno přiložit kopii rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Bez tohoto dokladu nemůže ústavní soud řízení zahájit, pokud stěžovatel sám na výzvu soudu potřebný listinný doklad nepředloží. Soudci zpravodaji proto nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst.1 písm.a) zák.č. 182/1993 Sb. odmítnout.

Závěrem soudce zpravodaj je nucen konstatovat, že forma podání i udělená plná moc je ve výrazném rozporu s etickými zásadami danými pro výkon advokacie a snižuje tak význam i vážnost jak Ústavního soudu, tak i povolání advokáta ve vztahu k orgánům veřejné moci.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu

V Brně dne 30. března 1998