Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Evžena Křivy, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Procházkou, advokátem, sídlem Pštrossova 189/16, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2021 č. j. 30 Cdo 1634/2021-184, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. června 2020 č. j. 28 Co 49/2020-135 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. září 2019 č. j. 17 C 225/2017-104, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva zemědělství, sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, a to pro "velký rozpor mezi skutkovým stavem věci a právními závěry, ke kterým soudy dospěly, a to také proto, že neprovedly většinu [jím] navrhovaných důkazů".
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení (§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), a dospěl k závěru, že tomu tak není.
3. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
4. Podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
5. Podle § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.
6. V nyní posuzované věci poslední procesní prostředek podle § 72 odst. 3, resp. mimořádný opravný prostředek podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu představovalo dovolání. Stěžovatel tento mimořádní procesní prostředek uplatnil, načež Nejvyšší soud o něm rozhodl napadeným usnesením tak, že ho podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017, odmítl zčásti jako nepřípustný a zčásti jako vadný.
7. Jak Ústavnímu soudu sdělil Obvodní soud pro Prahu 1 přípisem ze dne 19. 7. 2022 (č. l. 26 spisu Ústavního soudu), toto rozhodnutí bylo stěžovateli prostřednictvím jeho právního zástupce doručeno dne 27. 8. 2021. Z obálky, ve které byla zásilka obsahující ústavní stížnost doručena, sice není patrno, kdy tato zásilka byla předána k poštovní přepravě (zřejmě se tak stalo dne 26. nebo 27. 4. 2022), nicméně ústavní stížnost samotná je opatřena datem 7. 4. 2022. Z toho plyne, že ústavní stížnost byla sepsána, a tedy i podána po zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě, a jde tudíž o opožděný návrh.
8. Z tohoto důvodu Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. července 2022
Jan Filip v. r. soudce zpravodaj