Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. února 2018 č. j. 30 Cdo 441/2018-58, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 4. 4. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo zastaveno dovolací řízení ve věci dovolání stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2017 č. j. 44 Co 76/2017-40, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 1. 2017 č. j. 53 C 62/2016-28, kterým byl zamítnut stěžovatelův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů.
2. Ústavní soud posoudil splnění procesních podmínek pro řízení před Ústavním soudem podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že nejsou dány.
3. Kromě dalších vad je třeba uvést, že stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15 , II. ÚS 292/16 , II. ÚS 293/16 ,
,
,
I. ÚS 1778/16 ,
II. ÚS 1779/16 ,
,
III. ÚS 3709/17 či
III. ÚS 3721/17
- všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Stejně tak tento závěr plyne pro stěžovatele z velkého počtu z tohoto důvodu odmítnutých ústavních stížností, které k Ústavnímu soudu podal.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl k závěru, že v obdobných případech opakovaného podávání takto vadných podání již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
5. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16 ,
II. ÚS 2506/16 ,
II. ÚS 2997/16 ,
II. ÚS 3787/16 ,
III. ÚS 3875/16 ,
II. ÚS 114/17 ,
II. ÚS 302/17 ,
,
III. ÚS 304/17 ,
I. ÚS 712/17 ,
III. ÚS 1057/17 ,
III. ÚS 1359/17 ,
III. ÚS 1933/17 ,
III. ÚS 2425/17 ,
III. ÚS 3709/17 či
III. ÚS 3721/17 , jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 27. dubna 2018
Jan Filip v. r. soudce zpravodaj