Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Vladimíra Kůrky a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele D. H. S., právně zastoupeného advokátem Mgr. Markem Sedlákem, Příkop 8, Brno, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. 11. 2006 sp. zn. 5 T 39/2006 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. 3 To 28/2007, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Dne 28. 10. 2005 si stěžovatel zvolil za obhájce Mgr. Marka Sedláka, který ho zastupoval v průběhu celého přípravného řízení i v řízení před obecnými soudy. Dne 17. 1. 2006 navštívil stěžovatele ve vazební věznici advokátní koncipient Mgr. E. a sdělil mu, že je jeho obhájcem. Dále mu sdělil, že se dohodl s právním zástupcem poškozené, že když podepíše dohodu o náhradě škody, jejíž text přinesl s sebou, bude propuštěn z vazby na svobodu. Vzhledem k tomu, že obžalovaný uvěřil, že Mgr. E. je oprávněn ho obhajovat, kvůli tomu, aby se dostal z vazby, dohodu podepsal.
Teprve později stěžovatel zjistil, že Mgr. E. není spolupracovníkem jeho obhájce Mgr. Marka Sedláka. Stěžovatel ve svém návrhu dovozuje spojitost mezi zmocněncem poškozené a Mgr. E., který jednal ve prospěch poškozené. Ze strany Mgr. E. byly vypracovány i další listiny, mimo jiné žádost obžalovaného o propuštění z vazby na svobodu, kde se doznává ke spáchání trestné činnosti. Stěžovatel nikdy nepodepsal plnou moc, která byla v přípravném řízení doložena Mgr. E. a na základě které tento vystupoval jako jeho obhájce.
Tím, že soud I. stupně i odvolací soud připustili, že jako obhájce stěžovatele vystupovala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, došlo k porušení práva na právní pomoc v řízení před obecnými soudy a práva hájit se prostřednictvím obhájce. Další pochybení obecných soudů spatřuje stěžovatel též v tom, že věc byla přidělena k projednání JUDr. Barboře Sýkorové, a to mimo stanovený rozvrh rozdělení trestního nápadu. Ve věci tedy rozhodoval soud, který nebyl náležitě obsazen.
Stěžovatel ve svém návrhu brojí především proti té skutečnosti, že byl v řízení před obecnými soudy zastupován právním zástupcem, který nejednal v jeho prospěch a byl provázaný s právním zástupcem protistrany. K uvedenému nutno poznamenat, že není v moci soudu v průběhu řízení vstupovat do vztahu mezi klientem a jeho právním zástupcem. Při řízení ve věci samé není úkolem soudu rozplétat klubko vztahů mezi účastníky řízení a jejich advokáty, které musí být založeny především na vzájemné důvěře. Soud vystupuje v soudním řízení jako nezávislá a nestranná instituce a zasahování do zmíněného vztahu je tak prakticky nemyslitelné.
Z hlediska soudu je podstatná ta skutečnost, že stěžovatel měl v trestním řízení právního zástupce, a to, jakým způsobem právní zástupce hájí práva klienta, mu nepřísluší posuzovat. Má-li stěžovatel za to, že byl jednáním svého obhájce poškozen, může věc řešit v souladu s právními či stavovskými předpisy. V uvedeném případě nelze též odhlížet od skutečnosti, že stěžovatel měl od počátku do konce soudního řízení dalšího právního zástupce Mgr. Marka Sedláka.
Namítá-li stěžovatel, že ve věci nerozhodoval řádně obsazený soud, nutno konstatovat, že přidělení věci senátu specializovanému na trestné činy cizinců samo o sobě nerovnost nezakládá, neboť tento senát projednává případy těch obviněných, kteří shodně naplňují stanovené objektivní kritérium. V tomto případě je jím ta skutečnost, že obviněný je cizinec. Podstatné je, že se nejedná o nahodilé přidělování věci, které by nebylo lze na základě rozvrhu práce předvídat.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. dubna 2009
Vlasta Formánková předsedkyně senátu