Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele P. O., zastoupeného Mgr. Ing. Janou Pekárkovou, advokátkou, sídlem Pod spravedlností 934, Praha 5 - Zbraslav, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2025 č. j. 35 Co 263/2025-173 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. dubna 2025 č. j. 0 P 293/2023-146, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 8, jako účastníků řízení, a M. O. a nezl. J. O. a nezl. R. O., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel je otcem obou nezletilých vedlejších účastníků (dnes šestnáctiletého a bezmála čtrnáctiletého), vedlejší účastnice je jejich matkou. Obvodní soud pro Prahu 8 napadeným rozsudkem zamítl návrh otce na úpravu styku s nezletilými syny a styk neupravil, Městský soud v Praze k odvolání otce rozsudek potvrdil. Oba soudy vyšly z toho, že vztah otce a jeho synů je vážně narušen, synové styk odmítají pro dlouhodobé nevhodné chování otce. Soudy nezjistily, že by snad synové byli proti otci indoktrinováni matkou, oba jsou ve věku, kdy je třeba k jejich postoji přihlédnout, svůj postoj opakovaně před opatrovníkem i soudy vyjádřili. Je třeba, aby došlo k obnově zdravého otcovsko-synovského vztahu, je však primárně na otci, aby takový vztah navázal on a pokud toho není sám schopen, měl by vyhledat odbornou pomoc.
2. Otec v ústavní stížnosti opakuje, že mu ve styku se syny brání matka, která se syny bydlí v jedné domácnosti a má na ně negativní vliv. Napadená rozhodnutí jsou nedostatečně odůvodněná a porušují nejlepší zájem synů a práva otce. Stěžovatel odkazuje na jeden nález Ústavního soudu (
sp. zn. II. ÚS 894/25
), který podle stěžovatele řešil podobnou situaci.
3. Ústavní soud předesílá, že není opatrovnickým soudem a není ani třetí instancí v linii opatrovnických soudů. Nepřehodnocuje ani zákonnost rozhodnutí opatrovnických soudů. Stěžovatel toto postavení Ústavního soudu ignoruje, vágně zpochybňuje skutková zjištění obou opatrovnických soudů a uvádí jen velmi málo ústavních argumentů. Není pravda, že by opatrovnické soudy svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily či nevzaly v potaz nejlepší zájem dítěte (srov. např. bod 20 rozsudku obvodního soudu a bod 8 rozsudku městského soudu). Situace řešená nálezem ze dne 23. 7. 2025
sp. zn. II. ÚS 894/25
byla jiná, neboť tam Ústavní soud řešil styk s podstatně mladším dítětem (devět let). V nynější věci nadto městský soud jasně stěžovateli naznačil, jaké je řešení jeho problematického vztahu se syny (viz pasáž na konci bodu 1 shora).
4. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu