Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ve věci navrhovatele T. V., právně zastoupeného advokátem Mgr. Matějem Kopřivou, Na Hradbách 2/120, Moravská Ostrava, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004, a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, č.j. 2 T 179/2001-469, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Výše uvedenými rozsudky mělo údajně dojít k zásahu do práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stejně tak mělo dojít k porušení čl. 90 Ústavy ČR.
Předmětná ústavní stížnost byla doručena Ústavnímu soudu dne 22. 3. 2005 s tím, že k poštovní přepravě byla dána dne 21. 3. 2005. Ve věci rozhodoval naposledy dne 5. ledna 2005, sp. zn. 7 Tdo 1495/2004, Nejvyšší soud ČR, jenž však dovolání odmítl pro opožděnost. Toto rozhodnutí stěžovatel ve své ústavní stížnosti nenapadá a není tedy ani předmětem řízení o ústavní stížnosti. Ústavní stížností je napaden pouze rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, sp. zn. 2 T 179/2001, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004.
Ústavní soud konstatuje, že za situace, kdy bylo dovolání k Nejvyššímu soudu podáno opožděně, nelze považovat ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 6. 5. 2003, sp. zn. 2 T 179/2001, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2004, sp. zn. 7 To 102/2004 (doručeného 14. 8. 2004), za včas podanou. S ohledem na výše uvedené nezbylo Ústavnímu soudu, než předmětnou ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. 4. 2006
Michaela Židlická soudce zpravodaj