Ústavní soud Usnesení ústavní

IV.ÚS 1882/18

ze dne 2018-06-12
ECLI:CZ:US:2018:4.US.1882.18.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2018 č. j. 30 Cdo 146/2018-159, takto: Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu, doručeném Ústavním soudu dne 31. 5. 2018, napadá Petr Bartheldi (dále rovněž "navrhovatel" nebo "žalobce") v záhlaví usnesení označené rozhodnutí, kterým Nejvyšší soud zastavil dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2017 č. j. 14 Co 126/2017-97 ve věci žalobce Petra Bartheldiho proti žalované Mgr. Daniele Veletové, v řízení o ochranu osobnosti a zaplacení částky 1 500 000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 26 C 29/2017.

Podání navrhovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

V nyní projednávaném případě Ústavní soud konstatuje, že se navrhovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl stěžovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16 ,

II. ÚS 1779/16 ,

II. ÚS 1616/16 ,

,

,

II. ÚS 292/16 a

,

,

IV. ÚS 3982/17 a řada dalších).

Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. června 2018

Jan Musil v. r. soudce zpravodaj