Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. B. G., zastoupeného JUDr. M. N., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. února 1999, č.j. 25 Cdo 1748/98-61, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 1. února 1995, č.j. 15 Co 18/95-33, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavnímu soudu bylo dne 16. 4. 1999 doručeno podání označené jako "ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu č. 25 Cdo 1748/98-61 z 24. února 1999 a Krajského soudu v Plzni č.15 Co 18/95-33 z 1. února 1999".
Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl právní zástupce stěžovatele přípisem ze dne 4. 5. 1999 (doručení vykázáno dne 5. 5. 1999) poučen o formálních náležitostech ústavní stížnosti a upozorněn, že návrh musí být předložen v požadovaném počtu stejnopisů, jak vyplývá z ust. § 34 odst. 2 zákona. K odstranění vad byla určena lhůta 20 dnů. Na výzvu k odstranění vad právní zástupce stěžovatele nereagoval, nicméně stěžovatel sám přípisem ze dne 5. 5. 1999 Ústavnímu soudu zaslal 5 kopií ústavní stížnosti.
Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 4. června 1999
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj