Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o návrhu Petra Bartheldiho, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 5. 2017 č. j. 29 Co 186/2017-22, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 6. 2017 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Navrhovatel, který se obrací na Ústavní soud opakovaně, přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními již mnohokrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad (např.
sp. zn. I. ÚS 1778/16
,
II. ÚS 1779/16
,
II. ÚS 1616/16
,
,
,
II. ÚS 292/16
,
a
I. ÚS 478/17
).
Ústavní soud rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích. Ústavní soud proto nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení, včetně povinnosti být zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. I v tomto směru již byl navrhovatel poučen (např.
sp. zn. I. ÚS 716/17
, IV. ÚS ÚS 714/17,
I. ÚS 1941/17
,
III. ÚS 1939/17
,
a řada dalších).
Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2017
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj