Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 1. listopadu 2011 ve věci navrhovatelky A. H., o jejím návrhu ze dne 13. 7. 2011, takto:
Návrh se odmítá.
Navrhovatelka, která své podání označila jako ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2011 č. j. 23 Cdo 4009/2010-215, Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2008 č. j. 38 Co 153/2008-133, Okresního soudu v Jičíně ze dne 27. 9. 2007 č. j. 7 C 188/2006-83 a navrhla zrušení nejen těchto rozhodnutí, ale také "odstranění z právních předpisů povinného zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky", byla dne 28. 7. 2011 vyzvána k odstranění vad návrhu ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy a současně poučena o ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. tak, že neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. I když byla k žádosti navrhovatelky stanovená lhůta prodloužena do 31. října 2011, vady návrhu ve lhůtě odstraněny nebyly, stěžovatelka zejména nepředložila listinu, osvědčující její zastoupení pro řízení před Ústavním soudem advokátem [§ 30 odst. 1 citovaného zákona o Ústavním soudu].
Pro výše uvedené, pro obsah § 43 odst. 1 písm. a) a § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 citovaného zákona, bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne1. listopadu 2011
Pavel Holländer
soudce zpravodaj